VÝZNAMNÉ MESTÁ 23.diel: Soluň /Staroveké i novodobé Grécko/

Město Soluň (po řecky: Θεσσαλονίκη, v turečtině Selanik, jako v tureckém "Thessalunu"), také toto město Soluň známé také i pod názvy jako Thessalonica, Thessaloniki nebo Thésaloniké. Pokud jde o etymologie a formy názvu tohoto města, tak podle legendy bylo toto město založeno makedonským králem Cassanderem a pojmenováno po jeho manželce Thessaloniki, nevlastní sestře Alexandra Velikého a dceři makedonského krále Filipa II ., thesálské princezně . Ta se zase nazývala Thessalonica sloučením dvou slov - Thessaly a Nike ( jiné řecké Θεσσαλία + νίκη , existuje Thessaly + vítězství), protože se narodila v den bitvy na poli Crocus, v důsledku toho z nichž Makedonci a Thessaliani zvítězili nad Fókis, díky čemuž vlastně vyhráli třetí svatou válku. V různých obdobích historie měnilo jméno města své podoby, s mírnou změnou pravopisu a jistými fonetickými změnami. Tak Strabón nazval město Thessaloniki - starořecky Θεσσαλονίκεια . V helénistickém období bylo tradicí vytvářet místní jména odvozená od jmen panovníků: například Filipy - od Filipa II. Makedonského, Seleucie - od Seleuka I. Nikator, Alexandrie - od Alexandra Velikého, Cassander - od Cassandera Makedonského a podobně. Spolu se Soluní se v helénistické éře používal i název Fettaloniki - řecky Θετταλονίκη a během římského období se, jak dokládají tehdejší nápisy a mince, objevila podoba Thessalonikeon (starořecky ΘεσσateΉονι design)νι politika. V postbyzantských staletích používali historici, geografové, cestovatelé a politici současně dvě podoby názvu města: Selanik z Tur. Selanik a řecká forma Thessalonica. Prostě Thessaloniki tedy založil Cassander a byl pojmenován na počest jeho manželky Thessalonica, která byla nevlastní sestrou Alexandra Velikého a dcerou Filipa II. a jeho páté manželky, thesalské princezny Nikisipolis. Jeho jméno pochází ze spojení slov Thessaly a Nike, připomínající vítězství Makedonců a Thessaly Commons proti tyranskému režimu Pherae a jejich fóciánským spojencům v souvislosti s Třetí svatou válkou. Jméno či název tohoto města se tak tedy vyskytuje v různých formách, ale s mírně pozměněným pravopisem a fonetickými variacemi. Thessalonikeia je údajně prý agresivní forma, kterou najdeme v díle Strabóna a používá se v době helénismu jako název města, vytvořený ze jména fyzické osoby, jako to udělal pro Seleuciu Seleucus, Kassandria Cassander, Alexandria od Alexandra Velikého a kol. Převládající forma jména však byla Thessaloniki. Z helénistické éry existují odkazy na jméno Thettaloniki, především historikem Polybiem, zatímco během římského období, jak ukazují nápisy a mince, se objevily podoby Thessalonica a Thessalonians - polis. A nakonec typ Salonikis se nachází v kronice Moreos ze 14. století, a je běžný v lidových písních. Zdá se, že je starší, protože arabský geograf Idris v roce 1150 zmiňuje město jako Salunik, a odtud je i odvozen turecký Selanik. Podle jednoho názoru pochází Saloniki z dlouhodobého používání výrazu v Soluni > f'Θ'salounik' > f'T'salounik' > f(n) Salonika. Ze Soluně přišel název města a v jiných jazycích regionu během středověku. Turečtí mluvčí a Osmani nazývali město Selânik - osmanský jazyk: سلانی, turečtina: Selânik, stejně jako Židé, kteří se ve městě usadili po osmanském dobytí a mluvili hispano-židovskou latinou, a balkánské slovanské populace Solunu (Kyr). : Солун) a vlašsky mluvící Saruna (Vlach. : Sãrunã). A tak dnes i my Češi a Slováci toto město nazýváme jako Soluň. Toto město Soluň je druhé největší město v celém dnešním Řecku /v češtině název "Řecko" = název "Grécko" ve slovenštině/, respektive v celém dnes existujícím řeckém státě, kde oficiální název dnešního řeckého státu zní doslova: "Helénská republika". Toto dnešní Řecko se rozprostírá v jižní části Evropy, konkrétněji na jihu Balkánského poloostrova. K dnešnímu Řecku patří také i dosti veliký počet různých ostrovů, které leží ve Středozemním, Krétském, Thráckém, Egejském a Jónském moři. Samotné město Soluň je nejenže po řeckém hlavním městě Athény druhým největším městem v celé dnešní Helénské republice, tj. v Řecku, ale navíc ještě k tomu dnešní město Soluň je současně také i hlavní město dnešní řecké provincie Střední Makedonie. Dnešní město Soluň má dnes zhruba asi jeden milion obyvatel. Vzhledem k tomu, že jsme my nyní v druhé půlce měsíce června na počátku léta a s létem spojených různých našich dovolených, prázdnin, zájezdů a výletů do Řecka ať již kvůli koupání se v moři anebo kvůli poznáváním zajímavých historických památek, tak na úplný úvod tohoto mého popisku města Solune abych nezapomněl, zde je telegramový chat pro turisty https://t.me/+m_6_ukeg96g4MDRi , jsou tam jak místní, tak i jiní rekreanti, můžete se je zeptat na jakoukoli otázku, která Vás v dané souvislosti zajímá. Jinak specificky pro nás, pro Slovany, a to zejména pro nás Slováky, Moravany a Čechy je město Soluň významné zejména z historického hlediska jako město, odkud k nám v roce 863 z Byzantské říše do tehdejší naší společné Velkomoravské říše na pozvání velkomoravského knížete Rastislava přišli na křesťanský apoštolát, na křesťanskou misii, zvěstování křesťanské náboženské víry a současně i duchovní a učitelé zejména křesťanské náboženské víry a morálky plus mimoděk navíc také i zakladatelé našeho prvotního slovanského písemnictví, dva soluňští bratři, a to jednak sv. Konstantin - Cyril, který v Byzantské říši působil jako kněz, filozof, jazykovědec a diplomat, a jednak sv. Metod, který zas v Byzantské říši působil jako kněz, právník a diplomat, a který navíc později od roku 869 až do své smrti v roce 885 celkově šestnáct let jako sídelní arcibiskup Velkomoravské říše byl historicky "de iure" a současně i "de facto" úplně prvním katolickým biskupem, kterého jsme my Slováci, Moraváci a Češi kdy měli. Dnešní město Soluň (Thessaloniki, řecky Θεσσαλονίκη [θɛsalɔˈnikʲi]) je druhé největší město Řecka z hlediska počtu obyvatel, ekonomického, historického a kulturního významu. Správní centrum stejnojmenné obce, stejnojmenná periferní jednotka a periferie regionu Střední Makedonie. Nachází se v nadmořské výšce 20 m n. m., jako amfiteátr se táhne od břehu Soluňského zálivu v hlubinách zálivu Thermaikos v Egejském moři až po svahy pohoří Chortiatis (1201 m) na jihozápadě, 513 km od Athén. Rozloha 18 266 km². Populace obce je 315 196 lidí podle sčítání lidu z roku 2011, městská aglomerace je 788 952 lidí, regionální aglomerace - okrajová jednotka Soluň mínus obce Volvi, Langadas a Chalcedon je 1 012 297 lidí. Ve městě Soluni se nachází: Aristotelova univerzita - největší univerzita na Balkáně, Makedonie Airport a významný námořní přístav, který je druhý v ekonomickém významu po Pireu. V okolí města je mnoho malých osad, které v letní sezóně lákají turisty. Město Soluň je tedy svou rozlohou a počtem obyvatel největší město v Makedonii a druhé největší v Řecku. Je hlavním městem prefektury Thessaloniki, sídlem magistrátu Thessaloniki a metropolitní oblasti Thessaloniki, městským komplexem Thessaloniki a také sídlem regionu Střední Makedonie a Decentralizované správy Makedonie-Thrace. Svatým patronem města Soluň je velký mučedník Agios Dimitrios Myroblytis. Město Soluň bylo založeno v roce 315 před Kristem, a to od makedonského vojevůdce Kassandrose, který pocházel z dynastie Antipatridů a byl jedním z nástupců Alexandra Velikého, jedné z vůdčích postav válek nástupců, který mu dal jméno po své manželce a nevlastní sestře Alexandr Veliký v Soluni a pocházel ze sloučení 26 polychas, které se nacházely kolem zálivu Thermaikos. Cassander byl velitelem Makedonie během tažení Alexandra Velikého na východ. Po smrti Alexandra Velikého sehrál důležitou roli v politickém životě regionu a v roce 306 před Kristem byl prohlášen králem Makedonie. Ve 2. století před Kristem bylo toto město dobyto Římany a stalo se sídlem římské provincie Makedonie. Předpokládá se, že Thessaloniki byly založeny na místě starověkého Thermi, což bylo nejdůležitější osídlení v regionu. Záliv Thermaikos dostal své jméno od Thermi. Přesná poloha osady není známa a neměla by být spojována s oblastí, která má dnes stejný název. Starověké Thermi se nacházelo v blízkosti moře, protože to bylo v té době důležitý přístav a je velmi pravděpodobné, že se nacházelo v místě, kde se nachází dnešní Karabournaki. Díky své důležité strategické poloze bylo město Soluň císařským hlavním městem za vlády Galeria, který si v Soluni postavil císařský palác. Po dokončení Egnatiánské silnice v roce 120 před Kristem se Soluň, která byla nejlidnatějším městem sítě s mezinárodním vlivem, stala nejdůležitějším uzlem mezi Východem a Západem. Po rozdělení Římské říše bylo jedním z kandidátských hlavních měst Východořímské říše, takže byla nakonec vybrána Byzanc. Titul „vládnoucího“ města získalo během Byzantské říše, a byl významným správním a vojenským centrem, zároveň se stal centrem intelektuálního a kulturního rozvoje s rozkvětem vzdělanosti, umění, literatury, filozofie, architektury a věd, který vyvrcholil v období charakterizované jako byzantské „zlaté století Soluně“. Po dobytí města Soluň Osmany v roce 1432 zůstalo město Soluň v Osmanské říši asi pět století. Po vyhnání Židů především z Pyrenejského poloostrova v roce 1492 vydáním dekretu z Alhambry, ale také ze severní Evropy, se jejich cílem stalo právě město Soluň, které tak získalo další početnou židovskou komunitu. Usídlení těchto dalších Židů ve městě Soluni zvýrazňovalo město Soluň jako významnou židovskou metropoli přinejmenším do počátku 20. století. Zejména od poloviny 19. století město Soluň bylo nejkosmopolitnějším a multikulturním urbanizovaným centrem Osmanské říše a nejdůležitějším pólem politických hnutí, s nimiž se v její dlouhé historii setkali. Po začlenění do útvaru Řeckého státu v roce 1912 došlo v populaci města Soluň k významným změnám, například s maloasijskou katastrofou a usazováním řeckých maloasijských uprchlíků a následně – během výměny obyvatelstva – s odchodem tzv. Muslimská populace a osídlení uprchlických populací v Malé Asii a východní Thrákii. To je také důvod, proč je město Soluň často označováno jako „město - uprchlík“. Populační změny přispěly ke změně populační situace města Solune s posílením řeckého živlu. Jeho urbanismus a architektonická reorganizace byla urychlena velkým požárem v roce 1917, a úsilí nové řecké administrativy přidat starověké řecké a evropské prvky do architektonického stylu města Soluň vedlo ke zničení několika osmanských náboženských a liturgických budov. Od svého založení Kassandrosem, tak Thessaloniki, respektive město Soluň jako vzkvétající helénistické město, až do doby osmanské nadvlády, využilo své strategické polohy a vyvinulo se ve vyspělé město. Od roku 1912, s koncem balkánských válek a začleněním regionu do moderního řeckého státu, je město Soluň druhým nejlidnatějším městem Řecka. Počet obyvatel městského komplexu se odhaduje na 788 191 obyvatel během sčítání lidu v roce 2021. Populace metropolitní oblasti činí 1 012 013 obyvatel, zatímco u regionální jednotky - bývalá prefektura na 1 110 912 obyvatel. Podnebí města Soluně lze definovat jako středomořské - de facto subtropické, které hraničí s oblastmi kontinentálního a polopouštního klimatu. Obecně se vyznačuje hojností slunečných dnů v roce. Nejvyšší teplota byla zaznamenána 25. července 2007 na meteorologické stanici letiště "Makedonie" a činila 44 °C. Nejnižší teplota byla na téže stanici zaznamenána 26. ledna 1963, kdy teplota klesla na -14,0 °C. Sníh může padat od začátku prosince do poloviny března, ačkoli hloubka pokrývky je nízká a taje během několika hodin. Podnebí města Soluně je tedy subtropicky středomořské přechodné až teplé polosuché. Obecněji si však město Soluň užívá několik velmi slunečných dnů v roce. Vzhledem ke své poloze zaznamenává Soluň méně než 450 mm srážek za rok, protože Pindos brání vlhkým západním větrům procházet do východního Řecka. Nejvyšší a nejnižší zaznamenané teploty jsou tdey 44,0 °C a -14,2 °C. Zimy jsou mírné až chladné a deštivé s průměrnou denní teplotou v centru města Soluň cca zhruba 8°C v lednu. Sníh napadne téměř každou zimu, ale obvykle roztaje během několika dní. Výjimkou jsou historické sněhové bouře, které město zasáhly v letech 1968, 1988, 2001, 2017 a 2019. Na jaře jsou teploty v březnu a začátkem dubna stále nízké, sněžení pravděpodobně až do poloviny března - kromě dubna 2003 a 1987, kdy sníh dosáhl 10 cm, a to i v samotném centru města Soluň. Od května však v městě Soluni začínají teploty rychle stoupat. Léta jsou ve městě Soluni horká a suchá, průměrná srpnová teplota v centru města dosahuje téměř 28 °C, zatímco během veder může teplota v městě Soluň přesáhnout i 40 °C. Podzim je chladný a deštivý. Teploty jsou ve městě Soluň až do začátku října stále na vysokých hodnotách, ale od poloviny měsíce se objevují první chladné dny. Deště jsou v městě Soluň hojné, zvláště v měsíci listopadu. Jinak z všeobecného hlediska dnešní město Soluň je de facto jako by kulturním hlavním městem Řecka, známém svými festivaly, akcemi a rušným kulturním životem obecně, a nedávno bylo město Soluň podle Lonely Planet vyhodnoceno jako páté nejlepší město celého světa "na párty na světě". Je důležité, že toto město Soluň má historii asi 3000 let; se zachováním cenných historických památek moci římské, byzantské i osmanské říše, ba dokonce v době před druhou světovou válkou ještě i existující početně dosti významné a dříve židovské populace. V městě Soluň je zachováno mnoho historicky cenných kostelů Byzance a dokonce i celá oblast města Solune jsou zařazeny na seznam památek světového historického a kulturního dědictví UNESCO. Město Soluň se nachází na severním okraji Thermaického zálivu na jeho východním pobřeží a na jihovýchodě je obehnán pohořím Chortiatis. Metropolitní oblast města Solune je přibližně 1 455,62 km² (562,02 sq mi), která zahrnuje mnoho pláží a kopcovitých předměstí. Město Soluň lze rozdělit na 3 části: severozápadní, střední a jihovýchodní. Centrální část města Solune, odpovídající oblasti mimo byzantské hradby, tvoří nejstarší část města Soluň a je rozdělena na dvě části: centrální obchodní část města Soluň a historické centrum města Soluň, kde se nachází mnoho atrakcí, pamětihodností, zábavy a vzdělávání. Centrum města Soluň ohraničuje na jihu moře, na severovýchodě ulice Olympiados (od níž začíná horní město), Bardariou (také známé jako Dimokratias) - náměstí na severozápadě a ohraničené areálem Aristotelovy univerzity a zázemím mezinárodní výstavní centrum Soluně z jihovýchodu. Většina silnic v centru města Soluň je rovnoběžná nebo kolmá k moři. Jednoduché pravidlo, které může pomoci každému turistovi, je, že pokud ulice pochází z hory, chůze po ní vás dovede k moři. Největší paralelní ulice města Soluň začínající od moře jsou Nikis, Tsimiski, Ermou, Egnatia, Agiou Dimitriou a Kassandrou. Na severozápadě začínají důležité ulice vedoucí k moři - Ionos Dragoumi, Venizelou, pěší ulice Aristotelova, Hagia Sophia a Ethinikis Amynis. Letiště ve městě Soluň obsluhuje 24 hodin denně OASTH (Organizace Thessaloniki Urban Transport) s autobusy č. 194 Giannitson. Ve městě Soluň autobus č. 78 jezdí během dne každých 15-30 minut, zatímco autobus č. 78A jezdí do AS IKEA. V noci se číslo autobusu mění na 78N a jezdí každých 30 minut přes město Soluň, mezi letištěm a mezinárodním autobusovým terminálem (KTEL). (00 a 30 minut po hodině z autobusového terminálu KTEL , 20 a 50 po hodině z letiště). Jízdenka na městskou hromadnou dopravu ve městě Soluň stojí 0,90 € a cesta z letiště do centra města trvá asi 40 minut. Pro studenty a seniory jsou k dispozici výhody za poloviční cenu oproti běžné jízdence. Automaty na jízdenky jsou umístěny ve všech autobusech, ale nevydávají drobné; i když turistické informace a pokladny se nacházejí na hlavním nádraží. K dispozici ve městě Soluň jsou také bezplatné jízdní řády autobusů. Kromě toho ve městě Soluň existuje turistické informační centrum v ulici Tsimiski 136, pár minut od hlavní atrakce města Soluň, Bílé věže, je otevřeno od pondělí do pátku 8:00 - 21:00 a 8:30 - 14:00: 00 v sobotu. Ve městě Soluň taxíky z letiště do centra města stojí 15-20 €. Ve špičce 19:00-20:00, 07:00-08:00 a 19-21:00 je obtížné jen tak najít volné taxi, takže na to myslete předem. Železniční tratě (provozované TrainOSE, helénskou organizací RŽD) spojují město Soluň s ostatními částmi země, z centrálního nádraží zvaného „nové nádraží“ na západním konci města Soluň je Nové nádraží (Νέος Σιδηροδρομικός Σταθμός), Monastirská ulice 28, centrum města, číslo horké linky: 1110. Vlaková turistická služba (Turistické služby v Soluni, budova 18 Aristotelova ulice, +30 2310 598120. Zaznamenané informace o odjezdu železnice poskytuje Trainose, pro vnitrostátní odjezdy volejte 1440. Město Soluň je denně obsluhováno příměstskými vlaky Proastiakos do Katerini-Larissa a Veroia-Edessa a InterCity (IC) - 6 vlaků během dne a 1 noční vlak Athény (přes Platy-Katerini-Larissa-Palaiofarsalos-Domokos-Leianokladi(Lamia)- Leivadia-Thiva-Oinoi-SKA-Athény (asi 5 hodin 20 minut)), 2 regionální vlaky zajišťují denní spoje do Kilkis-Serres-Drama-Xanthi-Komotini-Alexandroupoli a 1 do Karditsa-Trikala-Kalampaka. Výlety z / na Florinu byly původně pozastaveny, ale od října 2012 byly opět obnoveny. Nyní jezdí 3 IC vlaky mezi Florinou a Soluní a naopak. Od května 2014 byla opět obnovena osobní vlaková doprava mezi městy Soluní a Bělehradem/Sofií. Na hlavních nádražích jsou zpravidla zaměstnanci, kteří pomáhají lidem s handicapem nosit věci. Ve vlacích platí zákaz kouření. Pokud jde o slevy, buďte si vědomi těchto slev a trvejte na nich, i když je zaměstnanci TRAINOSE někdy zpočátku vůbec nezmiňují: 1.) Děti (4-12 let) mají 50% slevu, 2.) Osoby mladší 26 let a starší 65 let obdrží slevu 25 % (není k dispozici pouze jen v meziměstských vlacích do Atén), 3.) Osoby se zdravotním postižením a doprovod mají 50% slevu a za 4.) Skupiny lidí získají slevu 30%-50%. Město Soluň je propojeno se všemi kouty země prostřednictvím autobusů sítě KTEL. Mezinárodní autobusový terminál (KTEL), Giannitsonova ulice 244 (východně od města), +30 2310 595400. Turistické služby OSE (Turistické služby města Soluň OSE No. 4), Budovy č. 18 Aristotelova ulice, +30 2310 598120. Informace o jízdních řádech zahraničních autobusů jsou k dispozici na OSE/HTO: +30 210 5298739, 30 210 52988721, +3608721, +3608721, +3610,571 571 30 210 5135769. Autobusy do oblíbené oblasti Chalkidiki odjíždějí z autobusového terminálu KTEL Chalkidikis, který se nachází na východě města Soluň, na předměstí Pilaia. Nejrychlejší způsob, jak se dostat na tento terminál z centra města Soluň, je tamním autobusem č. 45. Autobusy KTEL z Athén nabízejí cestu do Soluně ale i opačně cestu ze Solune do Athén za 6 hodin a 30 minut, včetně 20minutové zastávky v restauraci u silnice s toaletou. Autobusy mají klimatizaci. Existuje také několik týdenních odjezdů z Bělehradu (Srbsko) do Soluně a Athén provozovaných srbskými a řeckými agenturami. Cena za jednu cestu ze Soluně do Bělehradu je 45 €. Z Bělehradu do Soluně a zbytku Evropy existuje mnoho autobusových linek na hlavní autobusové nádraží v Bělehradě (nebo agentury). I z bulharského hlavního města Sofie jezdí několik autobusů. Jeden autobus odjíždí ve 20:00 a přijíždí v 1:30. Tento autobus můžete chytit na konci ulice Maria Luisa. Zastaví se před kavárnou pár kroků vlevo od vchodu na toaletu. Cena - 40 bulharských lvů. Z města Soluně do Athén jezdí denně několik autobusů, které odjíždějí z hlavních albánských měst. Můžete chytit autobus z Tirany nebo Škodry a jet až na jih a zastavit v hlavních albánských nebo řeckých městech. Od té doby, co autobusy začaly zastavovat ve městech a nabírat cestující, můžete nastoupit do autobusu na jeho trase. Několik místních cestovních kanceláří ve městě Skopje nabízí každodenní výlety do města Soluně autem nebo minibusem. Obvykle odlétají v 5:00 a stojí asi 25 EUR za zpáteční cestu (zpáteční v 17:00) nebo jednu cestu (asi 50 EUR, pokud se chcete vrátit v jiný den, než jste odjeli). Cestovní kancelář na konci obchodního centra na Centrálním náměstí nabízí odjezd od Holiday Inn. Ostatní odjíždějí z autobusového nádraží nebo jiných míst ve městě. Tours Simeonidis, N⁰ 14, ulice 26. října. Autobusy odjíždějí ze Soluně každý den v 17:30 a cesta do Skopje trvá 5 hodin. Odjíždí odtud jeden autobus denně do města Soluně z centrálního autobusového nádraží ve městě Skopje. Odjíždí v 6:00. Rezervace doporučena. Pokud jde o nejčastější dopravní trasy autem směrem do města Solune: 1.) Asi 5 hodin z Atén (po dálnici A1/E75), 2.) Přibližně 7 hodin od Bělehradu v Srbsku (po dálnici A1/E75), 3.) Asi 8 hodin z Istanbulu v Turecku (po dálnici A2/E90), 4.) Přibližně 6 hodin od Tirany v severovýchodní Albánii (přes dálnice Α29 a Α2), 5.) Asi 4 hodiny ze Sofie v severozápadním Bulharsku (přes dálnici Α25/Ε79) a za 6.) Asi 8 hodin od Constanta v Římě. Jednou z největších výzev pro autoturisty bude najít parkovací místo v městské oblasti Soluně, takže buďte připraveni strávit spoustu času hledáním místa nebo placením parkovacího místa na placeném parkovišti, ceny jsou tam obvykle € 4 po dobu 3 hodin. Nemyslete si, že vám může uniknout pokuta jen proto, že místní obyvatelé hrubě porušují zákony o parkování. Veškeré dopravní problémy zde mají na svědomí především auta parkující ve dvou řadách, ale většinou vám řidiči a kolemjdoucí rádi pomohou, když zabloudíte. Hlavní turistické atrakce ve městě Soluň, respektive co lze vidět v městě Soluni. Vydejte se na turistickou prohlídku těchto míst: Za 1.) Bílá věž ve městě Soluň. Nejsevernější byzantské hradby města Soluň a části západních hradeb města Solun se majestátně tyčí ještě ze 16. století, stejně jako symbol města, Bílá věž. Opevněná věžemi naší doby - jediná dochovaná věž na pobřeží. Ocelové stěny se nacházejí v malebné oblasti Horního města, která nabízí úžasný výhled na záliv, zejména na konci dne. Procházka po promenádě - promenáda (jen cca 12 km). Podívejte se na vykopávky římského fóra. Za 2.) Staré Město města Soluň - při návštěvě Starého Města - města Soluň můžete vidět staré domy, malé dlážděné uličky, byzantské kostely, pevnost Eptapyrgion. Za 3.) Byzantské kostely. Nenechte si ujít byzantské kostely postavené mezi 5. a 14. stoletím, jako je Agios Demetrios (7. století) a Hagia Sophia (Svatá moudrost, 9. století) a mnoho krásných menších kostelů (Kostel svatého Mikuláše Orfanos stojí za návštěvu jeho fresky (otevřeno út-ne 8:30-15:00), které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedna z nich, rotunda svatého Jiří, se objevila místo římského Diova chrámu, postaveného Caesarem Galleriem a téměř stejně starého jako Pantheon v Římě. Vedle ní můžete vidět Vítězný oblouk Galerius a ruiny jeho paláce. Za 4.) Synagoga ve městě Soluň, respektive dva typy synagog a Židovské muzeum ve městě Soluň. Město Soluň je také známé jako „matka Izraele“ kvůli židovské komunitě, která zde kdysi žila a která existovala již od římského období a výrazně vzrostla poté, co Osmanská říše přijala židovské uprchlíky vyhnané ze Španělska, Portugalska a španělských území v Itálii; tito Židé jsou známí také jako „Sefardi“. Sefardi byli významnou částí populace až do 2. světové války, kdy byli téměř všichni na jaře 1943 deportováni nacisty do tábora Osvětim, aby se již nikdy nevrátili. Za 5.) Vany. Zajímavé jsou zde ve městě Soluň také i turecké lázně Bey Hamam, Bezesteni (osmanský uzavřený trh se šperky a drahými kovy) Alatza Imaret (osmanský chudobinec) a Hamza Bey Camii (oba restaurované a využívané jako expozice). Za 6.) Trh ve městě Soluň. Mezi Aristotelovým náměstím a ulicí Venizelou se ve městě Soluň nachází tradiční centrální potravinový trh se stovkami stánků prodávající maso, ryby, ovoce, zeleninu, drahé oblečení a boty, květiny, bylinky a koření. Za 7.) Aristotelovo náměstí ve městě Soluň, které je největším náměstím ve městě Soluň, je to náměstí s promenádou, kavárnami a restauracemi. Právě jste si přečetli seznam, který obsahuje nejznámější památky ve městě Soluni. Ve městě Soluni jsou také i různá velmi zajímavá, navštívéníhodná muzea, které stojí za návštěvu. Díky své bohaté a pestré historii jsou muzea v městě Soluni poměrně oblíbená a je jich velké množství. Dvě nejznámější muzea v centru města jsou Archeologické muzeum města Solune a Muzeum byzantské kultury, které jsou architektonicky zajímavé: 1.) Archeologické muzeum v Soluni bylo založeno v roce 1962 a vystavuje nejdůležitější starověké makedonské artefakty, včetně drahé sbírky zlatého umění z královských paláců Aigai a Pella. Konají se zde také výstavy z minulosti Makedonie od neolitu po dobu bronzovou. Vstupné pro dospělého 6 €, děti zdarma. 2.) Muzeum byzantské kultury je jedním z nejznámějších městských muzeí, které zobrazuje velkolepou byzantskou minulost města. Muzeum bylo také oceněno cenou Rady evropských muzeí v roce 2005. Muzeum Bílé věže ve městě Soluni ukrývá řadu galerií zobrazujících minulost města od vytvoření Bílé věže až po současnost. Seznam dalších muzeí ve městě zahrnuje ještě i Soluňské Vědecké Centrum a Technologické muzeum na jihovýchodě města Solune, jedno z nejmodernějších muzeí v Řecku a jihovýchodní Evropě, a Atatürkovo muzeum, které je historickým rodištěm Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka. A tak tedy celkové shrnutí - krátký seznam muzeí ve městě Soluň: Za 1.) Archeologické muzeum v Soluni na ulici Andronikou 6, které odhaluje historii Makedonie od pravěku až po římské dny. Za 2.) Muzeum byzantské kultury na Aleji Stratou č. 2 je oceněné muzeum (za rok 2005 - nejlepší muzeum v Evropě!). Za 3.) Muzeum Bílé věže se nachází uvnitř nejznámější památky na nábřeží. Za 4.) Vědecké centrum a technologické muzeum, které se nachází na jihovýchodním předměstí Soluně a sídlí zde planetárium se 150 místy, vesmírné divadlo s 300 místy s největší plochou obrazovkou v Řecku, amfiteátr s 200 místy a také divadlo se simulátorem pohybu na třech platformách a vystavuje ve 3D projekci. Za 5.) Dům Atatürkův na Aleji svatého Demetriuse. Dům, kde se narodil Kemal Atatürk, zakladatel moderního Turecka. Za 6.) Makedonské muzeum moderního umění. Nachází se na ulici Ignatija 154 ve městě Soluň. Za 7.) Muzeum - Teloglionská nadace umění, která se nachází se na Aleji Agiou Dimitriou a dostanete se k němu ve městě Soluň přes kampus Aristotelovy univerzity. Za 8.) Olympijské muzeum, které je spojeno se sportem se nachází na Aleji Tritis Septemvriou a Agiou Dimitriou, a to zhruba asi 300 metrů východně od výše zmiňovaného Muzea - Teloglionské nadace umění. Za 9.) Muzeum v Aghios Demetrios na Aleji svatého Demetriuse, tel.: +30 2310 270008. Svatý Demetrius, rodák ze Soluně, kterého Galarius usmrtil, je nyní svatým patronem města Soluň. Tento kostel byl postaven v 5. století po Kristu na počest sv. Demetria Soluňského. Za 10.) Státní muzeum moderního umění ve městě Soluň na ulici Kolokotroni 25, oblast Stavroupoli. Za 11.) Muzeum starověkých řeckých, byzantských a postbyzantských hudebních nástrojů na ulici Katouni 12, v oblasti Ladadika. Za 12.) Muzeum fotografie města Solune. Za 13.) Muzeum kina v Soluni. Za 14.) Folklorní a etnologické muzeum Makedonie a Thrákie v městě Soluň na ulici Vassilisis Olgas 68. Za 14.) Židovské muzeum ve městě Soluň na ulici Agiou Mina 13 a nakonec za 15) Městská galerie umění ve městě Soluň na ulici Vassilisis Olgas 162. Pokud jde o to, co ještě dalšího lze uvidět v okolí města Solune, tak blízkost města Soluně k místům, jako jsou národní parky Pieria a pláže Chalkidiki, často umožňuje obyvatelům a návštěvníkům města přístup k některým z nejlepších prázdninových destinací v celé Evropě. Některé klasické výlety v Soluni zahrnují: Za 1.) Jakákoli návštěva v okruhu 500 km úžasných pláží, co by kamenem dohodil od poloostrova Chalkidiki, kde mnoho místních (a turistů) tráví víkendy (třetí prst klášterní komunity Hory Athos). Během léta se v kempu Armenistis na poloostrově Sithonia konají koncerty a další akce. Můžete také navštívit jazzové a klasické koncerty, které se v létě konají v Sani (poloostrov Kassandra). Zkuste si výlet naplánovat na léto. Za 2.) Pobřeží Olympu v Platamonas je velmi malebná oblast, která přestala být módní, ale neztratila svůj význam - nyní je hlavní turistickou destinací ve východní Evropě. Za 3.) Pella je rodištěm Alexandra Velikého a starověké makedonské hlavní město z doby Alexandra Velikého. Za 4.) Vergina je působivé pohřebiště řecko-makedonských královských hrobek a první hlavní město starověké Makedonie. Za 5.) Dion je krásné archeologické naleziště poblíž hory Olymp. Za 6.) Olynthus - archeologické naleziště v Chalcidicích. Za 7.) Jezera Prespa a Doirani poblíž hranic s Albánií a Makedonií. Balkánská krajina a stanoviště mnoha ptáků, jejichž život stojí za to se zájmem sledovat. Pokud jde o významná Knihkupectví, která se nacházejí ve města Soluň, tak vzhledem k tomu, že město Soluň je d facto hlavním městem kultury Řecka, pravidelně se ve městě Soluň konají různé akce pro milovníky knih a knihkupce. Mezinárodní knižní veletrh se ve městě Soluň koná každé léto na nábřeží, kde si lidé mohou koupit nové, ale i použité knihy. Některá z nejlepších Knihkupectví v městě Soluň, kde si můžete koupit mapy a knihy v různých jazycích, jsou: Za 1.) Knihkupectví Ianos na Aristotelovu náměstí v centrum města Solune, kde nejenže prodávají různé knihy a umělecká díla, al kde občas pořádají i různé kulturní akce. Za 2.) Dále pak jsou v městě Soluň Knihkupectví Papasotiriou, za 3.) Knihkupectví Eleftheroudakis, což je zejména Obchod s cestovními mapami a kartami, a za 4.) Knihkupectví Maliaris-Pedia. Pokud jde o internetové spojení, tak ve městě Soluň existuje mnoho internetových kaváren roztroušených po celém městě Soluni, při návštěvě téměř jakékoli restaurace, baru a kavárny ve městě Soluň Vám tamní hostitelé nabízí bezplatné bezdrátové připojení k internetu (WiFi). Ve městě Soluň je také doposud v provozu několik telefonních automatů, jejichž karty lze zakoupit v kioscích u Periptero. Pokud jde o věci ke splnění, tak chcete vědět, co dělat v městě Soluni? Město Soluň bylo vždy známé nejen svou živou kulturou, ale také nejvyšším počtem barů na obyvatele. Trendy bary jsou rozesety po celém městě a můžete najít bar pro každý vkus, na pěší zóně nebo na pobřeží s výhledem na moře; Ve městě Soluň se také každý den konají různé zajímavé akce. Město Soluň je známá svou malebnou promenádou, která se táhne asi 4,5 km od starého přístavu až po koncertní síň v městě Soluni. V blízkosti pěší komunikace je 13 tematických zahrad. V létě zde obyvatelé Soluně odpočívají, užívají si večerních procházek ("volta"). Cyklisté a bruslaři se baví v parku, rybáři podnikají na břehu moře a prodejci nabízejí chutné obědy. Od 18:30 hodin je zdarma pěší prohlídka města Soluň, která začíná před rotundou sv. Jiří /v češtině "Sv. Jiří" je ve slovenštině "Sv. Juraj"/. Získáte stručné informace o historii města Soluň, jeho mýtech, architektuře a životním stylu, stejně jako několik doporučení pro dobré turistické obchody – a možná navíc i sušenku zdarma. Pokud jde o nákupy a obchody nacházející se v městě Soluni, tak město Soluň je známé svými hlavními nákupními ulicemi a rušnými ulicemi. Ulice Tsimiski a Alej Proxenou Koromila jsou nejznámější nákupní ulice - nejdražší a exkluzivní v městě Soluň; zde lze nalézt různé mezinárodní značkové módní obchody, butiky a luxusní mezinárodní obchodní domy. Pro levnější oblečení zajděte v městě Soluni do ulice Egnatia. Pokud jde o oblast vzdělání a Vzdělávání, tak město Soluň de facto je hlavní centrem vzdělanosti v Řecku. Sídlí zde dvě největší univerzity v zemi: Aristotelova univerzita a Makedonská univerzita. Aristotelova univerzita byla založena v roce 1926 a je největší univerzitou v Řecku s více než 80 000 studenty v roce 2010, a je součástí sítě Utrecht. Četné veřejné a soukromé instituce (IEK) poskytují odbornou přípravu mladým lidem a mnoho vysokých škol nabízí americké a britské studijní programy prostřednictvím spolupráce se zahraničními univerzitami. Do města Soluň přijíždí i mnoho zahraničních studentů, kteří díky programu Erasmus mohou studovat na státních univerzitách nebo na soukromých vysokých školách ve městě Soluni. Celkový počet studentů ve městě Soluň je až téměř 200 000 /!/. Město Soluň má skutečně obrovské příležitosti k učení: kurzy a semináře pro každý vkus. Pokud jde ve městě Soluň zejména ze strany zahraničních turistů o turisticky velmi atraktivní a vyhledávané různé letní relaxační a rekreační sporty, tak termální zátoka v městě Soluň je vhodným místem pro plachtění. Neustále zde zuří silné severní větry, ale zároveň nízké vlny, díky čemuž je plavba zábavná a vzrušující pro milovníky plachtění. Ve městě Soluni jsou tři jachtařské kluby a každý rok se zde koná mistrovství světa. Ve městě Soluni je také i několik kotvišť, zejména v Kalamarii, tj. jihovýchodně od centra města Soluň. Ve městě Soluni chtějí postavit nové molo přímo v centru se 182 kotvišti. Je zde také i dostatečné množství společností nabízejících jachty, jako například: Jachtingové objevy, na ulici Thermaikou 21, +30 2310 343251, +30 6948 388098, a to jsou k dispozici jak charterové lodě bez posádky, tak i jachty s kapitánem, a to i pro různé noční plavby a výlety. A jak se pohybovat po městě Soluni? Možností je vícero. Například lze si zavolat taxislužbu, pokud nechcete sám řídit nebo čekat na autobus, je zde soukromé místo vyzvednutí. K dispozici jsou osobní automobily, minivany a minibusy. A ve městě Soluni lze cestovat také i veřejnou hromadnou dopravu, respektive různými autobusy. Veřejnou dopravu ve městě Soluň představují autobusy provozované společností Městského dopravního podniku města Solune, která provozuje 604 autobusů na 75 trasách přes město Soluň. Jízdenky si lze zakoupit přímo v autobuse, v kterémkoliv kiosku Periptero po celém městě Soluň a na informačních místech Městského dopravního podniku města Solune. Spoje Městského dopravního podniku města Solune začínají od 05:00 do půlnoci, některé linky mají prodloužené jízdní řády až do 01:00. Linka 78N na letiště funguje 24 hodin denně a vede podél ulice Ignatia. Existují zde v městě Soluň celkově tyto typy jízdenek: Za 1.) Jednorázová jízdenka: stojí € 1,00. Zlevněno: 0,50 €. K dispozici pro jeden výlet na jedné trase. Za 2.) Jízdenka na dvě cesty: Cena € 1,20. Zlevněno: 0,60 €. K dispozici pro dva výlety do 70 minut. Za 3.) Jízdenka na tři cesty: stojí € 1,50. Zlevněno: 0,80 €. K dispozici pro tři cesty během 90 minut. Za 4.) Čtyřcestný lístek: stojí € 2,00. Zlevněno: 1,00 €. K dispozici pro 4 cesty do 120 minut a za 5.) Trasa z letiště a prohlídka: Náklady € 2,00. Zlevněno: 1,00 €. Jinak jízdenky zakoupené přímo v autobuse stojí o 0,10 € více. Jízdenky je nutné ověřit při každém nástupu do autobusu. K dispozici jsou také 1, 3, 6 a 12měsíční karty pro neomezené cesty, zatímco mapy autobusových linek jsou k dispozici na webu Městského dopravního podniku města Solune. Pokud jde o prohlídkové trasy, tak Městský dopravní podnik města Solune nabízí také i zájezdové autobusy, kde /autobus 50 (výlet)/ vás zaveze kolem všech hlavních atrakcí na „osmičce“. Na palubě je anglicky mluvící průvodce, který vám poskytne mapu a veškeré informace. Celá trasa trvá asi 50 minut a každou hodinu odjíždí autobus od Bílé věže na hodinu. Vstupenka zde stojí 2 €. Některé soukromé autobusy odjíždějí ze stejného místa a jezdí po stejné trase. Pokud jde o pronájem dopravy, tak pokud si chcete v autopůjčovně pronajmout nějaký osobní automobil a cestovat tak po městě Soluni autem, tak již na letišti najdete takovouto autopůjčovnu, přičemž takových společností, co pronajímají osobní automobily je ve městě Soluni také velké množství. Pokud jde o tamní jídlo, tak vzhledem k tomu, že město Soluň byla o 100 let více pod nadvládou Osmanské říše než pod nadvládou jižních Řeků, zachovaly si spoustu orientálních, včetně nuancí v národní kuchyni. Proto je v Soluni jídlo vždy dobře ochuceno kořením, a to je něco, co neodpovídá jižnímu Řecku. Řekové nazývají město Soluň gurmánským městem – ale mějte na paměti, že se tím myslí skvělé místní pochoutky a levné a veselé taverny, nikoli haute cuisine nebo zahraniční restaurace. Tomu druhému v Soluni je lepší se vyhnout. A nejen samotná kořeněná jídla, ale jídlo ve městě Soluň zahrňuje také i různé sladkosti a dorty. Soluňské sladkosti jsou známé jako nejlepší v celé zemi. V městě Soluni můžete snadno najít místo, kde se prodávají sladkosti, jako jsou: tsoureki, pletený slazený chléb, dezerty jako baklava a galaktoboureko; a Bougatsa, nejznámější cukrárna, plnící dobroty smetanou (sladká) nebo sýrem (slaná), to bylo vynalezeno právě v tomto městě Soluň a dále se rozšířilo po celém Řecku a na Balkáně. Některé z obchodů, kde můžete najít nejlepší sladkosti a dorty ve městě, zahrnují „Nikiforou“ na ulici Venizelou, „Terkenlis“ známý pro své tsoureki a „Chatzis“ známý pro baklavu, ale kvůli jejich popularitě jsou výrobci předražení. Za zmínku stojí za 1.) Chatzis - známý sbírkou sladkostí z Malé Asie (politika glyka), původem z Istanbulu. Za 2.) Terkenlis – známý pro velký výběr tsoureki, chlebů sladkých jako housky, ale s kořením, přelité a plněné různými náplněmi z čokolády/oříšků atd. Za 3.) Elenidis je považován za odborníka na trigona - jedná se o krémově vyplněné trojúhelníky sfoglií. Pokud jde o maso, tak prakticky po celém turistickém městě jsou roztroušena místa, která mohou ukojit váš dravý hlad, jako Gyros a Souvlaki s vepřovým a kuřecím masem. Oběd zde pořídíte za necelé 3 eura, a přestože se asi nejedná o právě velmi zdravé jídlo, zaručeně vás zasytí na několik hodin. Jeden z nejlepších obědů za rozumnou cenu najdete v Derlicatesen. Mezi místní speciality v městě Soluň patří Soutzoukakia, granulované mleté maso, které se griluje na centrálním trhu nebo někde na venkovním grilu, posypává vločkami pepře nebo marinuje v rajčatové omáčce s kmínem na způsob Smyrny; a Patsas, polévka, kterou si nejlépe vychutnáte v noci nebo brzy ráno. Z plodů moře v městě Soluni najdete k jídlu Gemista kalamarakii (plněná chobotnice), Mydopilafo (rýže s mušlemi) nebo Mydia saganaki (mušle v rajčatové omáčce). Pokud jde o rychlé občerstvení nebo vůbec jednoduše o nějaké občerstvení, tak k tradičnímu rychlému občerstvení Soluně patří Gyros (vepřové maso), Souvlaki nebo Soutzoukaki, které lze v obchodech zakoupit za méně než 2 €. Goody's je zahraniční řetězec řeckých restaurací rychlého občerstvení, které Řekové preferují před všemi ostatními, jako je McDonald's. Najdete zde klasické burgery i gyros, těstoviny a saláty. Palačinky najdete v mnoha obchodech ve městě Soluň. Podle mého čistě subjektivního hodnocení ty nejlepší se prodávají v městě Soluň asi v ulici Gounari nedaleko náměstí Navarinou. V zimě můžete ve městě Soluň ochutnat také i jejich pečené kaštany (řecky Kastana) prodávané ve vozících. V létě si zas ve městě Soluň můžete koupit vařený nebo pečený kukuřičný klas, který se prodává také ve vozících, a to za 1-2 €. Můžete v městě Soluň vyzkoušet také i jejich Stafidopsomo, to je takový malý chléb s rozinkami, nebo Koulouri, chléb ve tvaru koblihy se sezamovými semínky. Najdete je v pekárnách nebo vozících za ~0,5 €. Ke snídani si ve městě Soluň můžete vzít Bougatsu, kterou najdete téměř v každé cukrárně, a zapít kakaem nebo kávou. Ceny se pohybují od 1,8 do 2,3 EUR za talíř Bougatsa. Nakonec tohoto mého informování o jídle ve městě Soluň Vám ještě doporučím nějaká vhodná místa v Soluni, kam si zajít na jídlo, níže uvidíte seznam nejlepších restaurací ve městě Soluni. Zajisté, podstatný je pro vás rozpočet, a mnoho taveren a restaurací ve městě Soluň nabízí jídlo za rozumné ceny. Mnohé z nich lze nalézt v níže uvedených oblastech města Soluně, které také slouží jako body zájmu pro každého cestovatele. Pentaraki (Π ENTAPAKI), oblast Sintrivianu.2 (Poblíž Kamara). Malá taverna s raki a peze za místní ceny 7-13 €. Popíši Vám to z aspektu jednotlivých oblastí města Soluně: Za 1.) Ladadika ve městě Soluň. Oblast Ladadika ve městě Soluň je velmi rušná, pokud jde o kuchyni, s mnoha tavernami, které nabízejí tradiční meze a další kulinářské speciality. Nachází se hned vedle přístavu na Morichovu náměstí plného barů, restaurací a nočních klubů - Ellinikon, Ladadika (Morichovo náměstí). Nabízí „vše originální“ - místní pochoutky. Za 2.) Náměstí Athonos ve městě Soluň. Oblast ve městě Soluň mezi náměstím Athonos a Aristotelovou ulicí je plná taveren, které jsou často přeplněné místními obyvateli. Ceny jsou tam obvykle nízké a kvalita závisí na taverně. Některé restaurace mají malé kapely, které hrají živou hudbu. Podívejte se kolem, je tu spousta zajímavých věcí: staré obchody s ovocem, kořením, drobným ručně vyrobeným nábytkem a tak dále. Mnohé ze zdejších taveren jsou turistickými lákadly, a proto jsou moc drahé, takže je nejlepší vybrat si takovou, kde uvidíte místní obyvatele, a to zejména ty starší. Osobně vám doporučuji Vrotos poblíž Athonos, naopak restaurace, ouzo (ouzeri) je zde také, a to sice cca o 25% dražší než ostatní, ale kvalitu jídla mají lepší. Za 3.) Bit-Bazaar a okolní ulice ve městě Soluň. Přes den zde fungují nejrůznější antikvariáty, které prodávají vše užitečné i neužitečné, co si jen dokážete představit. Večer se toto místo stává živým a hlučným kvůli davům studentů, zejména za teplých večerů. Mnoho obchodů nabízí levné víno, ouzo, pivo a Mezedes, Ouzo nebo Tsipouro podávají různé pokrmy - pravděpodobně j toto asi nejlepší způsob stravování ve městě Soluni: Za 3/1.) Evi Evan, Olympou 68-Bit-Bazzar. Za 3/2.) Glykia Symoria, Ioustinianou a Zaliki 1. Za 3/3.) Selini, Bit-Bazaar, +30 2310 221778. Za 3/4.) Na floro ke to laio, na ulici Baltadorou 11 a Benizelou. Za 4.) Ionos Dragoumi - Agora, (z Ionos Dragoumi). Restaurace Ouzo (ouzeri) na nejzajímavějším místě starého města Soluň. Za 5.) Kastra (Ano Poli) Ano Poli, také nazývané staré město nebo doslova horní město, severní oblast s dědictvím předků, má mnoho kvalitních restaurací, které lze nalézt poblíž byzantských hradeb a mnohé z nich s výhledem na město Soluň: Za 5/1.) V jenti (název starého byzantského hradu) najdete jednu z nejoblíbenějších restaurací ( koutouki ), která nabízí domácí ouzo a tsipouro, domácí mese (malá tradiční gurmánská jídla s ouzo), čerstvé mořské plody a domácí řecké jídlo. Často zde můžete potkat řecké hudebníky. Za 5/2.) Pyrgos, Kastra (Ano Poli) - pivnice /!!! Aby nedošlo k nedorozumění - důležité linquistické upozornění pro Slováky: V češtine české slovo "Pivnice" znamená u Vás v slovenčine "Krčma kde čapujú pivo". Naopak slovenské slovo "Pivnica" my Česi vyjadríme v našej češtine slovom "Sklep" !!!/. Za 5/3.) Makedoniko, Kastra (Ano Poli). Za 6.) Tsinari (Ano Poli) je to stará čtvrť Ano Poli, kde mimo jiné najdete stejnojmennou tavernu. Do kategorie střední úroveň zde v městě Soluň patří: Za 1.) Be*restaurant na ulici Komninon 10, 2310 021010. Stylizovaná restaurace s barem v srdci Soluně, která nabízí americké jídlo v uvolněné atmosféře. Za 2.) Pire kai vradiazei (Πήρε και βραδιάζει) na ulici Omirou 7 u nemocnice Theagenio - je to velká taverna, jedinečný styl, dobré jídlo a občas živá hudba (čt-ne). Za 3.) Tombourlika (Τομπουρλίκα), na ulici Navmachias Limnou 14 (mimo náměstí Vardaris), +30 2310 548193. Tradiční ouzeri s čerstvými rybami, uzeniny a živou hudbou rembetico. Za 4.) Tsarouchas (Τσαρούχας) na ulici Olymbou 78 směrem jakoby od Starověkého fóra, kde mají otevřeno celou noc a ráno. Pro ty, kteří mají chuť na dobrodružství, je po dlouhé noci pití polévka patsás tím nejchutnějším způsobem, jak předejít kocovině. Za 5.) Toicho-Toicho, Polydorou 1 /Ano Poli (Kastra)/ - hipsterský hangout, příjemná atmosféra, velmi drahé, ale odpovídá kvalitě. Za 6.) Kamaras (Nedaleko rotundy) kde podle mého čistě subjektivního hodnocení podávají asi nejlepší tradiční jídla. Za 7.) Lila Cafe Bistro na ulici Diogenus 23 v oblasti Ano Toumba, 30 2310 947377 mají tradiční dorty a sladkosti, croissanty a pokrmy s kávou nebo jakýmkoli nápojem dle vašeho výběru. Za dárky si můžete zakoupit porcelánové miniatury nebo sběratelské nápoje. Za 8.) Pizza da Pepe na ulici Stefanou Tatti 10 (strana Egnatia, poblíž Hagia Sophia), +30 2310 242407, kde zas obdobně podle mého čistě subjektivního hodnocení najdete nejlepší pizzu ve městě Soluň. Za 9.) Myrsini u Státního divadla Etairia Makedonikon Spoudon, kde mají jídla dobré krétské kuchyně Za 9.) Apo Dyo Horia na Náměstí Navarinou se nachází Krétská a pontská restaurace. Zde si zas můžete objednat raki, ne ouzo nebo tsipouro. A na závěr pokud jde o ty velmi drahé, jsou to: Za 1.) Odos Aristotelous (Lepen, Odos Aristotelous - Většina místních hovorů "Lepen". Za 2.) Krikelas v oblasti Ladadika u Morichova náměstí ve městě Soluň. Za 3.) Zythos-Dore na Náměstí u Bílé věže je luxusní restaurace se zajímavou atmosférou. Vyplatí se míti dovolenou ve městě Soluň dokonce i v období mimo hlavní sezónu, kromě jiného také i v měsíci listopadu, kdy se ve městě Soluň pravidelně koná velmi živý a na mládež zaměřený Mezinárodní filmový festival a pak zas také i v měsíci září, kdy se zas ve městě Soluň pravidelně koná Mezinárodní veletrh. Pokud jde o Vaši osobní bezpečnost ve městě Soluň, na co si dát ve městě Soluni zejména největší pozor? Jako ostatně všude na světě, tak ani ve městě Soluni tomu není jinak, že sice také i ve městě Soluň okrádají lidi místní Cikáni, nicméně ale jinak na západoevropské poměry lze město Soluň považovat ještě za relativně bezpečné město, přesto se al i ve městě Soluň vyplatí hlídat si svá zavazadla, své kufry, své kapsy, svou peněženku i své peníze, stejně jako i své doklady, protože zejména v autobusech v dopravní špičce nejsou kapesní krádeže páchané ve městě Soluni zejména místními Cikány ničím neobvyklým. Vyplatí se také v zájmu své vlastní bezpečnosti vyhnout se v městě Soluň západní části centra města a jihu nádraží, zvláště pokud jste v noci sami, protože tyto oblasti se v minulosti staly známými mnoha násilnými zločiny, mnoha krádežemi i mnoha loupežemi spáchanými místními Cikány, a také i oficiálně jsou tyto oblasti města Solun označovány za jako takzvané "znevýhodněné oblasti města", protože se zde nachází velmi vysoká koncentrace místních Cikánů. Pro jistotu, pro každý případ - zdejší telefonní číslo Městské policie ve městě Soluň je číslo 100. Pokud jde ve městě Soluň o potencionální rizika ohrožení Vašeho osobního zdraví, tak kromě potencionálních rizik, že se eventuálně můžete státi obětí fyzického násilí ze strany místních Cikánu, tak pokud pominu tato rizika pro Vaše osobní zdraví plynoucí ohrožení Vaší fyzické integrity a Vašeho majetku ze strany místních Cikánů, tak jinak ve všeobecnosti pokud jde o všechna ostatní rizika mimo Cikánů, tak ve všeobecné rovině lze konstatovat, že žádná jiná závažnější rizika pro Vaše zdraví ve městě Soluň prakticky nejsou: Voda z kohoutku je bezpečná a pro místní obyvatele i snadno pitná, ale v některých částech centra města Soluň má voda "chuť" díky starému potrubí v budovách ne příliš moc dobrou. Pro klid své duše si ale také i ve městě Soluň můžete koupit balenou vodu. Dále pak Řecko je také docela subtropicky slunečné, takže pokud máte moc bledou pokožku, tak intenzivní subtropické sluneční záření může býti zejména nám turistům z podnebně mírného pásma Slovenské republiky a České republiky někdy i dosti nebezpečné. Používejte proto ve městě Soluni ve svém vlastním zájmu opalovací krém, klobouk a sluneční brýle. Pokud jde o dějiny dnešního města Soluň, tak město Soluň založil makedonský král Cassander v roce 315 před Kristem. Manželka Cassandera byla nevlastní sestrou Alexandra Velikého - Thessalonica, po níž král pojmenoval nové město, sdružující 26 menších osad, které tehdy existovaly podél břehů zálivu Thermaikos. To bylo po sjednocení, že mladé město získalo helénistický charakter, vyjádřený podle pořadí v architektuře, sochařství, jazyce a stávat se podobný starověkým Aténám, Thébám, Korintu. V roce 146 před Kristem město Soluň dobyli Římané. Již v 1. století po Kristu ve městě Soluni existovaly početné nejen židovské, ale i křesťanské komunity. Dva listy apoštola svatého Pavla - První a Druhý list Soluňanům, umístěné v Bibli - Písmu Svatém Nového zákona jsou určeny právě křesťanům ve městě Soluni. S rozpadem římské říše a vytvořením byzantské Soluně se ocitli v příznivé geopolitické poloze na křižovatce cest z Konstantinopole do Říma az Athén do oblasti Černého moře. Po dobytí Antiochie a Alexandrie Araby se město Soluň stalo druhým největším a nejdůležitějším městem říše. Zároveň se zpestřilo národnostní složení města: usadilo se zde mnoho jižních Slovanů, románsky mluvících Vlachů, kteří se přistěhovali ze severních horských oblastí, později přišli také i Cikáni. V 6.-7. století se Gótové a Slované několikrát marně pokusili dobýt město Soluň. V roce 904 bylo město Soluň vydrancováno saracénskými piráty a 22 000 obyvatel bylo prodáno do otroctví. V roce 995 se města zmocnili Bulhaři. V roce 1185 město Soluň bylo vzato a pleněno sicilskými Normany. Od roku 1204 je Thessaloniki hlavním městem latinského státu - Království Soluň, které bylo součástí Latinské říše. V roce 1224 bylo město Soluň dobyto od Latinů vládcem Epiru Theodore I. Doukas, organizující Soluňskou říši na území pod svou kontrolou. Již v roce 1246 však hlavní město nově ražené říše obsadil nicejský císař Jan III. Duka Vatatzes. Zélóti vládli městu Soluň v letech 1342 až 1349. V roce 1347 byl svatý Řehoř Palamas povýšen do hodnosti arcibiskupa v městě Soluni, kde i zemřel v roce 1359. V letech 1383 až 1387 se obyvatelé města Soluň pod vedením Manuela II. hrdinně bránili před Turky, kteří město Soluň obléhali, ale v roce 1387 se město Soluň vzdalo. V letech 1387-1402 město Soluň tedy patřilo Osmanské říši. Po porážce Turků Tamerlánem byla vrácena Byzanci. V roce 1423 byla moc ve zchátralém městě Soluň přenesena na Benátčany, kteří se snažili ovládnout Středomoří a jeho obchodní a ekonomický sektor. Turci město Soluň znovu obléhali v letech 1426 až 1430 a nakonec i město Soluň v roce 1430 dobyli. Řecká elita masivně konvertovala k islámu, její život a způsob života byly ovlivněny tureckým způsobem života. Město Soluň se tak opět stalo součástí Osmanské říše. Život ve městě Soluň v době rozkvětu Osmanské říše doznal ještě větších změn, stejně jako jeho etnicko-náboženského složení. Během Byzantské říše mělo toto řecko-slovanské město Soluň přes 200 tisíc obyvatel a bylo po Konstantinopoli druhým největším křesťanským centrem říše. Na konci 19. století nebylo po bývalé řecké moci ani stopy: více než polovinu obyvatelstva tvořili španělští Židé a hlavním jazykem města se stalo latino-hispánština. Řecké obyvatelstvo nyní tvořilo jen asi pětinu celkového počtu obyvatel města Soluň a bylo odsunuto na okraj svého života. Významná část Řeků byla zničena během vojenských konfliktů ve středověku. Mnozí byli prodáni jako otroci muslimům v Anatolii, kde byli asimilováni. Velká část řecké šlechty a střední třídy konvertovala k islámu a tureckému jazyku. Mnoho Řeků se ale nedokázalo smířit s tureckou nadvládou a odešlo žít do hor. Ve městě Soluň se výrazně rozrostla i muslimská čtvrť, ve které žili především Turci a turečtině blízké národy, rodákem z tohoto města Soluň byl i slavný Mustafa Kemal, který později dostal příjmení, respektive svým příjmením se stal Atatürkem. Se začátkem pan-řeckého povstání v květnu 1821 Turci ve městě Soluň vzdorovitě popravili asi 3 000 Řeků (viz Meletios I. z Kitry ). Protiřecký teror trval od roku 1821 do roku 1823. Ruský slavista Viktor Grigorovič, který město Soluň navštívil v roce 1845, poznamenal, že většinu obyvatel tvořili Židé různých sekt a Turci, dále makedonští Vlaši, Řekové, Cikáni a Evropané. Přes blízkost bulharských osad bylo Bulharů v Soluni relativně velmi málo. V době, kdy bylo město Soluň v roce 1912 osvobozeno řeckými silami, tvořili Řekové a další ortodoxní v městě Soluň všeho všudy pouze jen 25,3 % obyvatel města Solune. Na samém začátku řecké války za osvobození, v roce 1821, se vzbouření Řekové, vedení Stamatios Kapsas, pokusili dobýt město Soluň v bitvě, ale bez úspěchu. Město Soluň bylo dobyto Řeky jen během první balkánské války. Dne 25. října (7. listopadu) 1912 řecké divize překročily Aksios (Vardar) a zastavily se u Tekeli (Sindos). Téhož dne začala na nádraží Tekeli a ve vesnici Topsin (Efira) jednání o kapitulaci města Soluně, která pokračovala až do 26. října. Ráno 27. října (9. listopadu), řecké jednotky vstoupily do města. Ráno 28. října (10. listopadu) princ Constantine přijel do města Soluně a vztyčil řeckou vlajku nad vládní budovou. Následně, v důsledku genocidy Židů během druhé světové války (holocaust v Řecku) a odlivu tureckého obyvatelstva, se město Soluň opět stala téměř kompletně řeckým městem. Vzhled města Soluň se výrazně změnil po hrozném požáru v srpnu 1917, který zanechal více než 70 000 obyvatel města Solune bez trvalého bydliště. Během druhé světové války bylo město Soluň obsazeno německými vojsky. V roce 1943 se Německo připravovalo na převedení města Soluň pod kontrolu svého spojeneckého Bulharska, aby uvolnilo své jednotky, které by mohly být poslány na východní frontu, ale po masových protestech v celém Řecku a obavách z nárůstu nespokojnosti a násilí se Německo neodvážilo učinit tento krok. Navíc zde bylo již i masivní partyzánské hnutí a lidové demonstrace proti rozšiřování bulharských okupačních zón. Město Soluň tak nakonec bylo dobyto komunistickou takzvanou "Řeckou lidovou osvobozeneckou armádou" – ELAS dne 27. října 1944, paradoxně v den památky Demetria Soluňského, patrona města Soluň. Pokud jde o slovanskou menšinu ve městě Soluň, od konce 8. století v rámci takzvaného "Velkého stěhování národů se objevili v regionu města Soluň a v sousedních venkovských oblastech regionu Makedonie etničtí Slované, kterým jsou blízcí dnešní moderní Bulhaři a Makedonci. Podle sčítání lidu z roku 1951 žilo v celém regionu Makedonie a hlavně v západních nomech - Florina a Kastoria - více než 41 tisíc mluvčích jihoslovanské řeči. Dne 24. května 2008, v Den slovanského písma, hlava nekanonické makedonské pravoslavné církve Metropolita Stefan oficiálně vytýkal řecké vládě, že prováděla politiku helenizace místních Slovanů. Toto prohlášení vyvolalo oficiální protest z Atén. V jazyce místního jihoslovanského obyvatelstva, stejně jako v bulharštině, makedonštině a srbštině, se město Soluň nazývá Thessaloniki. Pokud jde o historii vzniku a vývoje města Soluň v helénistickém světě, tak v oblasti dnešního města Soluň a zejména v Toumbě, Mezinárodní výstavě, Mikro Embolo, Polichni, Nea Efkarpia, Stavroupoli a Pylaia byly pravěké a pozdější osady a města. Až do 6. století před Kristem tato oblast byla osídlena rasami jako Frygové, Paionové, Mygdonové atd. Podle Ecataia Milesiana v jeho době převažovali Thrákové a Řekové. Období 510 před Kristem - 480 před Kristem region se podrobil Peršanům. Makedonci se museli přesunout do oblasti zálivu Thermaikos v 6. století před Kristem. Významnou osadou byla Thermi, kterou většina archeologů umisťuje do Mikro Embolos. Měla největší a nejbezpečnější přístav v oblasti, jinak by si jej Xerxes I. z Persie nevybral, aby tam zakotvil a nechal tam odpočinout své flotile. Thermi byl zachycen v roce 431 před Kristem Athéňany, kteří jej o dva roky později předali makedonskému králi Perdikkovi II. Ve druhé polovině 4. století před Kristem Athéňané opět zprostředkovali, aby se Therme dostalo pod vládu legitimních dědiců makedonského trůnu a nikoli uzurpátora Pausania. Pokud jde o založení města Soluně, existují dvě hlavní svědectví. První patří starověkému historikovi Strabónovi a je nejrozšířenější mezi moderními historiky s nesrovnalostmi ohledně roku založení. Podle historika Strabóna v roce 316 před Kristem nebo 315 Kristem Kassandros, generál Makedonie a kurátor Alexandra IV., nezletilého syna Alexandra Velikého, založil Thessaloniki. Ve skutečnosti bylo město Soluň jedním ze dvou měst založených Kassandrosem během jeho vlády. Druhým byla Plataia Boeotia. Druhé svědectví pochází od Štěpána Byzantského, který za zakladatele města považuje Filipa II. Převládající názor na založení města Soluně uzurpátorem Cassanderem z Makedonského království souvisí s jeho volbou vnímání strategické polohy této členité kotliny makedonského pobřeží, která by mohla snadno propojit vnitrozemí s mořem a vytvořit podmínky pro vzkvétající obchod a zároveň poskytuje ochranu před nájezdy. Cassander navíc považoval vyzbrojení města Soluně za druhý akt, který by legitimizoval jeho nároky na makedonský trůn po sňatku s potomkem královské dynastie. V helénistické Soluni, pokud víme, existovaly kmeny: Antigonis, Dionysias a Asclepias a obce Voukefalia a Kekropis. Se starověkým městem Thermi jako hlavní osou Kassandros donutil obyvatelstvo 26-ti místních pobřežních měst a vesnic širšího regionu a západního Chalkidiki k přesídlení, čímž vznikl nový stát, který pojmenoval na počest své manželky, Thessaloniki. Díky své poloze, která spojovala Makedonii s Egejským mořem, se město Soluň ve velmi krátké době stala nejvýznamnějším městem celé Makedonie. Obchodní význam města Soluň na počátku 3. století před Kristem přitahoval různé osadníky: Egypťany, Syřany, Židy, čímž zvyšoval jeho populaci a topografickou velikost a zároveň udržoval obchodní kontakty se všemi přístavy na východě. Z historických údajů vyplývá, že město Soluň mělo stálou posádku galských žoldáků. O helénistické historii města Soluň je známo jen velmi málo. V prvních letech existence města Soluně začala konkurence s rovněž makedonskou kolonií Demetrias v Pagasetickém zálivu. Dalo by se říci, že ve slávě a prestiži předčil hlavní město Pella, protože to byla základna makedonské flotily. Staří Makedonci věřili, že město Soluň chránili bohové Olympu. Na moderním náměstí Diikitirio byla odkryta část brilantní budovy, která mohla být královskou rezidencí makedonských králů. V roce 287 před Kristem když králové Pyrrhus z Epiru a Lysimachos porazili makedonského krále Demetria Obléhajícího, zdá se, že město Soluň dočasně upadlo do držení prvního a později druhého. S největší pravděpodobností byla Thessaloniki obehnána zdí současně s jejím základem. Hradby však město Soluň před dobyvateli v roce 279 před Kristem zachránily, kdy se město Soluň pokusili dobýt Keltové a byli nuceni se stáhnout do Delf a Aetolie. Po sérii nepokojů připadlo makedonské město Antigonidům v roce 277 před Kristem. V roce 273 před Kristem Antigonos Gonatas, poražený Pyrrhem, uprchl do města Soluň ve snaze přeskupit svou armádu, aby porazil invazního Pyrrhuse. Tam dokonce vybudoval mocnou flotilu v jejím přístavu a porazil Ptolemaiovce. To prospělo nymfě Thermaikos. Od let vlády Antigona II začalo období hustého osídlení města Soluně. V dekretu z Istiaie zhruba v letech 270 před Kristem - 200 před Kristem jsou v seznamu jejích konzulů zmíněni dva Soluňané, zatímco v jiném z roku 224 před Kristem / 223 před Kristem je zmíněn jmenovaný jakýsi pohanský kněz ze Soluně. Ve stejné době mezi lety 239 před Kristem - 221 před Kristem jsou zmíněny návštěvy dvou antigonidských králů ve městě Soluň, a to Demetria II. a Antigona III. V roce 197 před Kristem Filip V uprchl do města Soluně po jeho porážce v bitvě u Kynos Kefali Římany. V roce 187 před Kristem město Soluň razilo své první mince s nápisem THESSALONIKI a zobrazovaly Dionýsa, Herma, Pegase, kozla a kozla. Také Daisia toho roku vyda