VÝZNAMNÉ MESTÁ 14.diel: Tegucigalpa /Republika Honduras/

Středoamerické město Tegucigalpa je hlavní město státu nacházejícího se v latinské španělskojazyčné Střední Americe, jehož oficiální název je „República de Honduras“, což do naší češtiny můžeme přeložit buď jako „Republika Honduras“ anebo též i jako „Honduraská republika“. Tato „Republika Honduras“ či „Honduraská republika“ má rozlohu přibližně 112 090 km². Pro porovnání u nás v Evropě nejpodobnější teritoriální rozlohu má současná Maďarská republika, která má rozlohu přibližně 93 028 km², což znamená, že teritoriální rozsah „Republiky Honduras“ či „Honduraské republiky“ odpovídá zhruba 1,2 násobku velikosti současné Maďarské republiky. Z hlediska počtu obyvatelstva současná Maďarská republika má zhruba 9,7 milionů obyvatel, zatímco počet obyvatel „Republiky Honduras“ či „Honduraské republiky“ je v současné době vice než 10,3 milionů obyvatel. Trochu jinak to vypadá ve srovnání s mojí vlastní Českou republikou, která je svou rozlohou ještě menší než je Maďarská republika, Česká republika má 78 867 km². Na druhé straně však ale z hlediska počtu obyvatelstva moje Česká republika má nejenže více obyvatel než kolik obyvatel má současná Maďarská republika, ale současná Česká republika se svými zhruba 10,5 miliony obyvatel má o trošičku více obyvatel, než kolik má současná „Republika Honduras“ či „Honduraská republika“ se svými zhruba 10,3 miliony obyvatel. Samotné honduraské hlavní město Tegucigalpa má 1,2 milionů obyvatel. Zde zas při srovnání honduraského hlavního města Tegucigalpa s maďarským hlavním městem Budapeští a českým hlavním městem Prahou, zatímco Budapešť se svými téměř 1,8 miliony obyvatel je zjevně lidnatějším městem než je Tegucigalpa, naopak Praha ze svými zhruba 1,3 miliony obyvatel má téměř stejný počet obyvatel, kolik má i honduraské hlavní město Tegucigalpa se svými 1,2 miliony obyvatel. Z etymologického hlediska zatímco etymologický název samotného názvu „Honduras“ pochází ze španělštiny, kde znamená ve španělštině „hlubiny“, čímž odkazuje na hluboké kotviště v severním zálivu Trujillo, naopak zas název hlavního města Honduraské republiky „Tegucigalpa“ etymologicky nejspíše asi pochází z indiánského nahuaského jazyka, což je juto-aztécký makrojazyk, kterým se mluví hlavně v Mexiku, ale i v Střední Americe, hoc i v současné době je nahuaský jazyk zejména jazykem autochtonním u domorodého indiánskeho obyvatelstva Mexika s největším počtem mluvčích, mající až asi třemi miliony mluvčích. Původní přesný význam názvu hlavního honduraského města Tgucugalpa je otevřený různým výkladům, ale nejrozšířenější verze mezi lidovými názory je, že zd bylo původní "Taguzgalpa", které pochází z nahuaského "Tekohtsinkalpan", což v překladu znamená "V domě velkého pána" anebo z nahuaského "Tlakoskalpan" což zas v překladu znamená "stříbrné kopce". Mezi historiky, jako je například honduraský historik Jesús Aguilar Paz, je uvedený výklad jako nejistý, protože původní obyvatelé nevěděli o přítomnosti nalezišť nerostů v regionu. V historii se to ztratilo, kdo nebo kdy byla záležitost stříbrných kopců určena. Jedna z teorií říká, že to byli Španělé, a ne indiánští domorodci, kdo dal regionu toto jméno po objevení jeho nerostného bohatství. Mexický polygraf Antonio Peñafiel ve své knize z roku 1897 „Geografická nomenklatura Mexika“ zas definuje slovo Tegucigalpa jako zkomoleninu Tecutli-calli-pan, což znamená "pán v královských palácích". Jiný názor mezi mexickými historiky, jako jsou José Ignacio Dávila Garibi a Alfredo Barrera Vásquez, předpokládá, že Tegucigalpa pochází z nahuaského slova, které se překládá jako místo pobytu šlechticů, možná ze slova "Tekohtsinkalpan", což znamená "v domě velkého pána" anebo snad i "kopec moudrých". Honduraský filolog Alberto de Jesús Membreño zas ve své knize z roku 1901 „Domorodá zeměpisná jména Honduraské republiky“, kterou mám k dispozici v její opětovné re-publikaci z roku 1994 jako „Domorodá toponyma Střední Ameriky“, zcela zavrhuje tradiční vysvětlení "stříbrné kopce" a naopak tvrdí, že název města Tegucigalpa pochází z nahuaského slovo "Teguycegalpa", které zas znamená "V domech ze špičatých kamenů". Membreño obhajuje svůj výklad tím, že poznamenává, že "Taguzgalpa" byl pouze jen starý název pro východní část Hondurasu a jehož etymologický význam znamená "V domech žluté země". Rakouský amerikanistický lingvista Rodolfo R. Schuller navrhuje, že slovo Tegucigalpa znamená "Místo, kde je dům úsvitu" zatímco guatemalský badatel Flavio Rodas Noriega podpořil diskusi o etymologickém původu Tegucigalpy a navrhl, aby se termín odvozoval od "Totogalpa", což je odkaz na "Tototl", slovo pocházející z nahuaského jazyka, které znamená pták a/nebo toncontín, což je další termín z nahuaského jazyka, jehož význam je tanec nahuaských Indiánů. Na druhé straně honduraský spisovatel Rafael Heliodoro Valle napsal, že jméno je "Teguiazkalpa", jehož etymologie znamená oblast kopců ctihodných stařešinů. Honduraská autorka a historička Leticia de Oyuela ve své knize z roku 1989 „Historia Minima de Tegucigalpa“ zas uvažuje o myšlence, že slovo "Tegucigalpa" pochází z úplně jiného jazyka, ve kterém znamená "malované kameny". Honduraská antropoložka Gloria Lara Pinto ve své práci z roku 2011 nazvané „Dichotomie města: Domorodé kořeny Tegucigalpy a Comayagüely“ pro časopis Paradigma of Francisco Morazán National Pedagogical University navrhuje, aby se jednalo o odvození Teguzigalpy resp. Tecuzincalpan a znamená "V zemi malého pána". Honduraský historik Mario Felipe Martínez Castillo ve své kapesní knížce z roku 2012 „Lecturas de la capital de Honduras“ zas zdůrazňuje, že Tegucigalpa nemůže znamenat stříbrné kopce z důvodů, které již zkoumali předchozí badatelé a pro které navrhuje, co pochází z indiánského jazyka Lenca a znamená "Místo, kde se scházejí velcí páni". Ať již to bylo jakkoliv, faktem je, že v současné době název "Tegucigalpa" oficiálně je názvem pro magistrát centrálního dištriktu a je hlavním městem a sídlem vlády Honduraské republiky, spolu s jeho městským dvojčetem Comayagüela, podle článků 8 a 295 současné ústavy Hondurasu. Jinak hlavní honduraské město Tegucigalpa je třetím nejlidnatějším městem Střední Ameriky s metropolitní oblastí více než 2,9 milionu obyvatel. Přestože od roku 1536 bylo městečko na březích povodí řeky Choluteca (dnes historické centrum) známé pod zvláštním názvem Taguzgalpa, po příchodu Španělů do regionu při hledání nerostů poznává se 29. září roku 1578 jako den, který označuje její založení pod názvem Real de Minas de San Miguel de Tegucigalpa. O tři století později, 30. října 1880, se stalo hlavním městem země, za předsednictví Marca Aurelia Sota. Během krátké existence Politické ústavy Federální republiky Střední Ameriky, mezi lety 1824 a 1839, byla Tegucigalpa prohlášena za federální okres a hlavní město tehdejšího sjednoceného v jediném národu: ve státech El Salvador, Guatemala a Honduras. Po tomto neúspěšném pokusu o zachování středoamerické republiky se Honduras vrátil jako samostatná a nezávislá země a 30. ledna 1937 byl článek 179 honduraské ústavy z roku 1936 změněn podle dekretu č. 53 a Tegucigalpa a Comayagüela jsou ustanoveny jako centrální čtvrť. Dne 9. prosince téhož roku je ratifikována podle vyhlášky č. 2. Centrální okres se nachází v jižní centrální hornaté oblasti Hondurasu v departementu Francisco Morazán, jehož je také hlavním městem departementu. Metropolitní oblast Tegucigalpa a Comayagüela se nachází v údolí, obklopeném horami a obě, jakožto partnerská města, jsou geologicky odděleny povodím řeky Choluteca, která je protíná. Centrální dištrikt je největší a nejlidnatější obec v Francisco Morazán a čtrnáctá největší v Hondurasu. Tegucigalpa a Comayagüela pod společným názvem Tegucigalpa jsou dohromady největším a nejlidnatějším městem Hondurasu. Hlavní honduraské město Tegucigalpa je politickým a správním centrem země, kde sídlí 23 velvyslanectví a 16 konzulátů, diplomaticky a konzulárních zastupujících 39 zemí světa. Hlavní honduraské město Tegucigalpa je sídlem většiny veřejných agentur a státních společností, včetně ENEE a Hondutel, národních energetických a telekomunikačních společností. Hlavní honduraské město Tegucigalpa je také domovem národního fotbalového týmu a hlavním kampusem a rektorátem Národní autonomní univerzity v Hondurasu (UNAH), nejvyšší studovny v celé Honduraské republice. V hlavním honduraském městě Tegucigalpa je také i mezinárodní letiště Toncontin, které si získalo celosvětovou slávu a neblahou slávu pro svou extrémně krátkou dráhu pro letiště světové třídy, která nutí letce k poněkud nepravidelným manévrům při startu a přistání, aby se vyhnuli okolním horám. Orgánem vlády honduraského hlavního města a obce Tegucigalpa je Úřad starosty centrálního obvodu (AMDC) v čele se starostou a 10 radních, kteří tvoří Městský úřad města Tegucigalpa, výkonně-legislativní orgán obce Tegucigalpa. Hlavní honduraské město Tegucigalpa jako vedoucí oddělení je sídlem politického guvernéra oddělení Francisca Morazána. Na rok 2013 kancelář starosty Tegucigalpy schválila rozpočet ve výši více než tří miliard lempir (v přepočtu 153,5 milionů US dolarů) a nashromáždila dluh ve výši více než jedné miliardy lempir (v prepočtu 50 milionů US dolarů), částečně na financování infrastrukturních projektů, které současná městská správa v hlavním honduraském městě Tegucigalpa podniká. Pokud jde celkově o dějiny, respektive o celkovou historii jak samotné Honduraské republiky, tak zejména právě samotného hlavního honduraského města Tegucigalpa, je třeba zmínit, že územní teritorium, na kterém se dnes nachází hlavní honduraské město Tegucigalpa ve svých počátcích bylo osídleno skupinou Španělů, kteří v místě kolem roku 1560 hledali žíly stříbra, později s růstem hornického města bylo ode dne 29. září roku 1578 známo pod jménem "Real Villa de San Miguel de Tegucigalpa de Heredia" toto staré existující domorodé město. V té době byla oblast Tegucigalpa centrem těžby, zejména stříbra a zlata. První starosta Tegucigalpy, Juan de la Cueva, si nikdy nepředstavoval, že se po letech toto okouzlující a malebné město stane nejdůležitější oblastí v Hondurasu, která bude provozovat hlavní kanceláře státu a soukromého sektoru. To bylo založeno v tomto roce 1578, jako centrum těžby, a de la Cueva byl jmenován starostou v roce 1579. Obyvatelstvo bylo nazýváno “skutečným Minas de Tegucigalpa”, dostalo titulu "Villa de San Miguel de Heredia". Po celé španělské koloniální období mělo město hornický charakter, těžilo nerosty z kopce El Picacho a v hornaté oblasti San Juancito. Když se země stala nezávislou, hlavní město Honduraské republiky přešlo několikrát z Tegucigalpy do Comayaguy a naopak, až v roce 1880 byla definitivně založena v Tegucigalpě. V roce 1817 byla z iniciativy starosty Narcisa Mallola zahájena stavba mostu přes řeku Choluteca, ze zdiva se sedmi oblouky. Práce dokončené o čtyři roky později spojily město Tegucigalpu se sousedním městem Comayagüela na opačném břehu řeky. Dnes je tento most populárně známý jako Mallolův most. V roce 1821 došlo k povýšení na město. V roce 1824 první kongres Republiky Honduras rozhodl, že Tegucigalpa a Comayagua, dvě hlavní města země Hondurasu, se střídají jako hlavní město státu až do 30. října 1880, kdy bylo sídlo vlády definitivně převedeno do města Tegucigalpy jako jediného hlavního města státu Honduras, bylo nařízeno, že v něm budou sídlit civilní úřady, kromě Nejvyššího soudního dvora, který bude sídlit v Comayagui a okamžitě převede úřady závislé na nejvyšší vládě. V roce 1847 byla ve městě Tegucigalpě založena první univerzita v Hondurasu s názvem "Společnost podnikatelského génia a dobrého vkusu", jejím prvním rektorem byl katolický kněz José Trinidad Reyes. V roce 1875, během předsednictví generála kapitána José Maríi Mediny, byla nařízena výstavba nového generálního hřbitova Tegucigalpa, který se nachází v Comayagüele a byl dokončen v roce 1877, slavnostně otevřen za předsednictví Marca Aurelia Sota, v březnu 1995, zas kdy honduraský parlament Národní kongres nařídil generální Hřbitov jako „Národní kulturní dědictví“ přestává prodávat nové pozemky a nařizuje jejich ochranu a péči. Od roku 1898 bylo dohodnuto, že Tegucigalpa a Comayagüela, dvě sousední města na obou březích řeky Choluteca, budou tvořit hlavní město, ale ponechají si samostatné názvy se dvěma městskými vládami. Měli v té době asi 40 000 obyvatel a centrální obvod včetně sousedních měst shromáždil více než 50 000 duší. Dnešní honduraské hlavní město Tegucigalpa je rodištěm slavných honduraských vlastenců a státníků, jako jsou mimo jiné Dionisio de Herrera, Francisco Morazán, José Trinidad Cabañas, José Trinidad Reyes, generál José Santos Guardiola, doktor Marco Aurelio Soto a mnozí další. Dnešní honduraské hlavní město Tegucigalpa se za posledních 50 let velmi rozrostlo, kdy zejména migrace lidí z honduraského venkova do svého honduraského hlavního města Tegucigalpy výrazně zvýšila počet obyvatel hlavního města Tegucigalpy, zejména v okolních pozemcích nacházejících se na svazích četných kopců. A hlavní město Honduraské republiky Tegucigalpa neustále roste. V současnosti směřují póly obytné zástavby v hlavním městě Tegucigalpě na jih od města Tegucigalpa, konkrétně od tegucigalpského letiště Toncontín do oblasti přehrady Los Laureles na severovýchodě obce Santa Lucía a Valle de Ángeles. Dne 30. října 1998 honduraské hlavní město Tegucigalpa utrpělo značné škody po přechodu hurikánu "Mitch", který zničil část Comayagüely a místa ohraničená řekou Grande nebo Choluteca. Hurikán zůstal nad honduraským územím pět dní, což znamenalo, že Honduraská republika nemohla absorbovat tolik deště a spolu s odlesňováním způsobil vážné záplavy v celé zemi, zejména v hlavním honduraském městě Tegucigalpě. Tento hurikánem Mitch v roce 1998 zabil asi 5 600 lidí a způsobil škody v přepočtu zhruba asi za přibližně 2 miliardy dolarů USA. Tehdejší záplava přítoků řek Grande nebo Choluteca způsobila, že překonala výšku mostu Juana Ramóna Molina, který byl smeten proudem a rychle nahrazen mostem Bailey. Tenkrát deště také způsobily sesuvy půdy v sektoru kopce El Berrinche. Tyto sesuvy půdy zatáhly většinu tegucigalpské čtvrti Soto, jejíž trosky dopadly na povodí řeky a způsobily vytvoření přehrady ve výšce uvedené kolonie, která stagnovala vody řeky Grande nebo Choluteca a způsobila záplavy v nižších částech. V jiných sektorech se proud zhroutil kopce, kopce a horské svahy a vzal s sebou celé čtvrti, budovy, parky, auta atd. Nejvíce postiženy byly oblasti v blízkosti řek. Od té doby se Honduraská ekonomika pomalu zotavuje, a to i navzdory epidemii COVID a protivládním ultralevičáckým nepokojům pouličních ultralevičáckých band v letech 2020 a 2021. Dnešní Honduraská republika byla kdysi součástí rozsáhlé španělské říše v Novém světě, Honduras se stal nezávislým národem v roce 1821, dodnes hlavním státním svátkem Honduraské republiky je den 15. září, jako vzpomínka na den 15. září 1821, kdy Honduras získal nezávislost od Španělska. Pokud jde o honduraské hlavní město Tegucigalpa, článek osm honduraské ústavy uvádí, že partnerská města Tegucigalpa a Comayaguela společně tvoří hlavní město Honduraské republiky; prakticky všechny vládní instituce jsou však na straně Tegucigalpy, což z praktického hlediska dělá z Tegucigalpy hlavní město Honduraské republiky. Honduraská republika má jednokomorový parlament a právě v honduraském hlavním městě Tegucigalpě sídlí tento jednokomorový honduraský parlament, jehož oficiální název je Congreso National, v překladu do češtiny Národní kongres, který má 128 demokraticky volených poslanců demokraticky volených volebním systémem poměrného zastoupení, kteří jsou demokraticky voleni občany Honduraské republiky v přímých volbách v celkově osmnácti vícemístních volebních obvodech na čtyřleté volební období. Zatím poslední volby do Národního kongresu Honduraské republiky se konali dne 28. listopadu 2021, příští volby do Národního kongresu Honduraské republiky se budou konat dne 30. listopadu 2025. V současné době Honduraská republika patří mezi nejlepší státy světa z hlediska pro-life a pro-family hodnot, tj. z hlediska ochrany lidského života od početí až do přirozené smrti, právě tak jako i ochrany normálního přirozeného manželství založeného na svazku jednoho muže s jednou ženou. Konkrétně pokud jde o samotné pro-life hodnoty, potratová genocida prenatálních dětí je v Honduraské republice zakázána, a za spáchání vraždy prenatálního dítěte hrozí všem spolupachatelům podílejícím se na tomto zločinu trest odnětí svobody do výše šesti let, který se vztahuje jak na samotné pasivní vražedkyně, které dovolili spáchání vraždy svého vlastního dítěte, tak i na samotné vrahy, kteří tuto vraždu malého prenatálního dítěte sami aktivně spáchali. Vraždy těchto nejmenších prenatálních dětí nejenže jsou v Honduraské republice za všech okolností zakázány, ale navíc ještě od roku 1982 je v Ústavě Honduraské republiky zakotvena Ústavní ochrana lidského života od početí až do přirozené smrti, kterou dne 22. ledna 2021 opětovně potvrdil Národní kongres Honduraské republiky, a tento článek číslo 67 Ústavy Honduraské republiky chránící veškerý lidský život by ze strany vrahů dětí hypoteticky mohl býti zvrácen pouze jen tříčtvrtinovou většinou hlasů v Národním kongresu Honduraské republiky, což pro krvilačné vrahy dětí v praxi znamená, že za legalizaci potratové genocidy by jim muselo zahlasovat minimálně 96 poslanců z celkem 128-členného Národního kongresu Honduraské republiky. Pokud jde zas o samotné pro-family hodnoty, v Honduraské republice od roku 2005 je v Ústavě Honduraské republiky zakotvena ochrana normálního přirozeného manželství, která nejenže vylučuje možnost, aby manželství či jim podobné svazky mohli uzavírat osoby téhož pohlaví, a tím spíše je v Honduraské republice vyloučeno, aby si perverzní úchyláci mohli takzvaně "adoptovat děti", přičemž stejně tak i v zahraničí mezi osobami téhož pohlaví uzavřená všechna takzvaná "manželství" jsou v Honduraské republice považovány za právně absolutně nulitní, tj. v roce 2005 byla Ústava Honduraské republiky explicitně novelizována tak, že výslovně zakazuje "manželství", jakož i obdobné faktické svazky mezi lidmi téhož pohlaví s tím, že Ústavní dodatek rovněž odmítá uznat sňatky osob stejného pohlaví nebo svazky, k nimž došlo legálně v jiných zemích, což je explicitně stanoveno v článku číslo 112 Ústavy Honduraské republiky, a v článku číslo 116 Ústavy Honduraské republiky jsou zas explicitně zakázány i veškeré takzvané "adopce dětí" pro osoby téhož pohlaví, a tak v Honduraské republice mohou děti adoptovat pouze jen skuteční manželé a nikoliv nějací úchyláci. Celkově je ve světě sice vícero států, jejichž legislativa chrání lidský život od početí až do přirozené smrti a současně i chrání institut normálního přirozeného manželství založeného na normálním přirozeném svazku jednoho muže s jednou ženou, ale samotná Honduraská republika tuto svou ochranu lidského života a rodiny zakotvila přímo i ve své vlastní Ústavě, což výrazně eliminuje nebezpečí, že by nějaká nahodilá malá většina v Národním kongresu Honduraské republiky mohla tato ustanovení nějakým obyčejným zákonem - který není zákonem Ústavním vyžadujícím kvalifikovanou tříčtvrtinovou většinu - jen tak svévolně změnit. Tento počin pro-life a pro-family poslanců Národního kongresu Honduraské republiky byl do budoucnosti velmi moudrý a prozíravý, o čemž svědčí nejen výhružky pro-potratové honduraské prezidentky Iris Xiomara CASTRO de Zelaya, že hodlá "pracovat" na legalizaci potratové genocidy nejmenších prenatálních dětí v Honduraské republice, ale i její první pro-potratový počin, kde tato ultralevičácká pro-potratová zrůda Iris Xiomara CASTRO de Zelaya zneužila, že užívání takzvané "antikoncepce" bylo v Honduraské republice zakázáno pouze jen pouhým prezidentským výkonným nařízením, které mohla z titulu své momentálně zastávaného úřadu prezidenta Honduraské republiky svévolně zrušit, což také k veliké radosti ultralevičáckých Sorosovců tato zrůda také i učinila. Díky ústavní ochraně lidského života a manželství by však tato krvilačná Sorosovská zrůda k prolomení ústavní ochrany lidského života a manželství potřebovala pro svou zločinnou agendu získat hlasy minimálně 96-ti poslanců Národního kongresu Honduraské republiky. Pokud jde o ekonomiku, třeba ještě poukázat na to, že honduraské hlavní město Tegucigalpa má ekonomiku odpovídající 19,3 procenta HDP celé Honduraské republiky. V roce 2009 činil rozpočet příjmů a výdajů honduraského hlavního města Tegucigalpy L. 2,856,439,263 (v přepočtu na dolary USA 151,214,182 USD, zatímco v roce 2010 to bylo L, 2,366,993,208 (125,204,606 USD). Honduraské hlavní město Tegucigalpa je město s nejvyšším indexem lidského rozvoje v Hondurasu, který je 0,859, což je mnohem více než například ve městě San Pedro Sula (0,720), i když zůstává nižší než ve zbytku středoamerických hlavních měst a předčí pouze Managuu v Nikaragui. Samotná Tegucigalpa spolu s Comayagüelou tvoří hlavní město Hondurasu. Obě města se nacházejí v rámci magistrátu Centrálního dištriktu, ústavního sídla národní vlády Honduraské republiky a arcidiecéze Tegucigalpa. Tegucigalpa leží v nadmořské výšce v nejnižším bodě 935 metrů, v nejvyšším bodě je to 1463 metrů. Stejně jako ve většině vnitřních vysočin Hondurasu byla většina dnešní oblasti honduraského hlavního města Tegucigalpy obsazena otevřenými lesy. Oblast obklopující honduraské hlavní město Tegucigalpa nadále podporuje otevřené lesy, borové lesy smíšené s duby, křovinami a travnatými pasekami, stejně jako jehličnaté stálezelené a listnaté lesy. Řeka Choluteca nebo Rio Grande, která protíná honduraské hlavní město od severu k jihu, fyzicky odděluje Tegucigalpu a Comayagüelu, přičemž samotná Tegucigalpa se nachází na pravém břehu Choluteca a Comayagüela je zas na západním sektoru řeky. Honduraské hlavní město Tegucigalpa je tvořeno mírně zvlněnými kopci a prstenec hor, který honduraské hlavní město Tegucigalpa obklopuje, má tendenci zachycovat znečištění. Západně od honduraského hlavního města Tegucigalpa se nachází nádrž známá jako nádrž Los Laureles, která honduraskému hlavnímu městu Tegucigalpě poskytuje 30 procent městského zásobování vodou. Na jih od honduraského hlavního města Tegucigalpa, asi 7,3 km od letiště, se nachází úpravna vody, která je součástí nádrže La Concepción, která se nachází asi 6 km jihozápadně od vodárny. Honduraské hlavní město Tegucigalpa hraničí na severu s obcemi Cedros a Talanga, na jihu s obcemi Maraita, San Buenaventura, Santa Ana a Lepaterique, na východě s obcemi Santa Lucía, San Antonio de Oriente, Valle de Ángeles a San Juan de Flores a na západ s obcemi Ojojona, Lepaterique a San Antonio de Flores. V okolí honduraského hlavního města Tegucigalpy se nachází mnoho turisticky zajímavých koloniálních měst, včetně Santa Lucía, Ojojona, San Juancito, Valle de Ángeles, Cantarranas, Yuscarán a Sabanagrande. Honduraské hlavní město Tegucigalpa představuje mírnou formu tropického savanového klimatu; což znamená méně vlhké než nižší údolí a pobřežní oblasti. Má dvě roční období, období sucha a zimy, které začíná v listopadu a končí v březnu, a období dešťů a tepla, které začíná v dubnu a končí v říjnu. V honduraském hlavním městě Tegucigalpě průměrný počet hodin slunečního svitu v měsíci během roku je 211,2 a průměrný počet deštivých dnů v měsíci je 8,9. Průměrný počet hodin slunečního svitu během období sucha je 228 za měsíc, zatímco 182,5 milimetrů je průměrný měsíční úhrn srážek během období dešťů. Nejdeštivější měsíce období dešťů jsou květen-červen a září-říjen, s průměrem 16,2 deštivého dne během těchto období. V honduraském hlavním městě Tegucigalpě je období dešťů vlhké a zatažené, období sucha je většinou jasné a po celý rok je horko. V průběhu roku se teplota obecně pohybuje od 15 °C do 30 °C a zřídka klesne pod 12 °C nebo vystoupí nad 31 °C. Jako hlavní město Hondurasu je město Tegucigalpa, jako hlava departementu a jako magistrát je celkově sídlem tří vlád: národní vlády, departementální vlády a obecní vlády. Před rokem 1991 vykonávala centrální vláda větší jurisdikci nad výkonem komunálního řízení v celé zemi, což způsobilo nerovnoměrné administrativní zastoupení a nepřiměřené rozdělení zdrojů a správy. V důsledku toho na konci roku 1990 podle dekretu č. dát samosprávám autonomii a decentralizovat je od národní vlády. Ačkoli je centrální obvod autonomní, je ovlivňován národní vládou, protože území je sídlem vlády republiky. Důležité změny v politické struktuře obce a financování velkých projektů musí být předloženy prezidentské kanceláři a schváleny Národním kongresem, než je provede samospráva. Magistrát centrálního dištriktu Tegucigalpy je ústavně hlavním městem Hondurasu, zatímco samotná Tegucigalpa a Comayagüela jsou dva subjekty v rámci magistrátu, které ve své době byly jejich vlastními městy a obcemi, dokud nebyly začleněny do jediné obce a jediného města, kvůli potřebě usadit vládní úřady na obou stranách povodí řeky Choluteca. Současná ústava Hondurasu ve své hlavě I kapitole I článku 8 prohlašuje, že města Tegucigalpa a Comayagüela společně tvoří hlavní město Honduraské republiky, kromě toho honduraská ústava ve své hlavě V kapitole XI článku 295 prohlašuje, že centrální dištrikt je tvořen v jediné obci bývalými původně samostatnými městy Tegucigalpa a Comayagüela. A tak honduraské hlavní město Tegucigalpa je populárně identifikována jako hlavní město Honduraské republiky, protože to byla Tegucigalpa, kdo měla tento titul předtím, než jej sdílel s Comayagüelou. Ačkoli jsou právně a politicky obě tato města jedním městem, tradičně jsou i nadále formálně identifikovány jakoby dvě sesterská nebo partnerská města, vzhledem k historii jejich začátků. V dnešní době je správné říkat, že město Tegucigalpa je hlavním městem Hondurasu, je také správné říkat, že města Tegucigalpa a Comayagüela jsou společně hlavním městem Hondurasu pod společným názvem Tegucigalpa; a konečně od svého vzniku 30. ledna 1937 podle dekretu č. 53 pozměněného článku 179 honduraské ústavy z roku 1936 je správné říci, že hlavním městem Honduraské republiky je centrální obvod města Tegucigalpa. Je třeba poznamenat, že v Honduraské republice jsou magistráty definovány jako administrativní rozdělení departementů, a ne nutně jako jedno město, takže magistrát může obsahovat více než jedno město nebo město, včetně jeho obecního sídla, což v případě Honduraské republiky má tendenci být stejnojmenným a nejlidnatějším městem magistrátu; úřad starosty je sice pro správní a právní účely orgánem honduraského hlavního města Tegucigalpy a zbytku obce Tegucigalpa. Například Magistrát centrálního okresu Tegucigalpa je nejlidnatější obcí v Hondurasu a metropolitní oblast Tegucigalpa a Comayagüela tvoří největší a nejlidnatější město v zemi, přesto však Centrální okres není největší obcí v Hondurasu, kdy se z hlediska administrativního povrchu mluví (území). Ačkoli je to největší obec v Francisco Morazán, je pouze 14. největší v Hondurasu, s 13 největšími obcemi, pokud jde o administrativní oblast, ale ne o počet obyvatel. Dvě největší obce v Hondurasu jsou Puerto Lempira a Catacamas v departementech Gracias a Dios a Olancho. Další příklad je pozorován ve městě La Ceiba, obecním sídle stejnojmenného magistrátu, jedné z osmi obcí departementu Atlantida. La Ceiba je největší město v Atlántidě a třetí největší město v Honduraské republice, pokud jde o počet obyvatel a městskou oblast, ale obec La Ceiba je pouze druhou největší obcí v Atlántidě, přičemž obec Tela je největší z uvedeného oddělení, i když méně osídlené, pro které není město Tela považováno za největší město Atlantidy. Kromě měst Tegucigalpa a Comayagüela má centrální okres také 41 vesnic a 293 vesniček, což jsou malá města ve venkovských oblastech obce, jejichž populace se pohybuje od několika desítek v nejmenších vesničkách až po několik tisíc v menších vesnicích. Pro administrativní účely umožňuje obecní zákon pověřit místními zastupiteli pomocné starosty a/nebo správní rady. Centrální dištrikt Tegucigalpa je politickým a administrativním centrem Honduraské republiky. V honduraském hlavním městě Tegucigalpa je ústředím tří poboček národní vlády a jejích závislých částí, včetně většiny veřejných agentur a státních společností. Honduraské hlavní město Tegucigalpa je sídlem všech diplomatických misí akreditovaných u vlády Honduraské republiky, které jsou přítomny v Honduraské republice, s výjimkou Filipín, jejichž konzulát v zemi se nachází v San Pedro Sula. V současné době se v honduraském hlavním městě Tegucigalpě nachází 23 ambasád a 16 konzulátů, které zastupují všechny země Střední Ameriky, většinu jihoamerických, 14 evropských zemí včetně Ruské Federace, tří karibských států, dva asijské státy, dále pak významné země jako jsou Kanada, Spojené státy americké, Mexiko a Jihoafrická republika. Afrika. Oficiální sídlo a kancelář honduraské exekutivy, Prezidentský dům, se nachází na náměstí Jana Pavla II v sousedství Los Profesionales, Národní kongres se zas nachází v historickém centru honduraského hlavního města Tegucigalpy na ulici Bolívarově ve čtvrti La Merced a Nejvyšší soud Honduraské republiky se nachází ve vládním občanském centru, které se nachází vedle silničního distributora Boulevard Fuerzas Armadas a Kuwait Boulevard, jižně od nákupního centra Mall Las Cascadas. V honduraském hlavním městě Tegucigalpa je také sídlo ředitelství národní policie Honduraské republiky, ozbrojených sil Honduraské republiky a většiny finančních institucí v Honduraské republice, veřejných i soukromých. Centrální obvod honduraského hlavního města Tegucigalpa je také sídlem vlády departementu Francisco Morazán v čele s politickým guvernérem departementu. Guvernéra jmenuje prezident Honduraské republiky, a ten je zase zástupcem celostátní exekutivy na resortní úrovni. Historicky měl politický guvernér departementu méně viditelnou roli v politickém a administrativním rámci země na úrovni departementu a magistrátu do té míry, že jeho úřadující představitelé prohlásili, že guvernér potřebuje zjevnější autonomii a autoritu, jak je tomu v jiných zemích, jako jsou například Mexiko a Spojené státy americké. Současným politickým guvernérem je Rigoberto Herrera z Národní strany, a vydělává měsíční základní plat 35 000 lempir (v přepočtu US $1,725). Na národní úrovni je oddělení Francisca Morazána zastoupeno 23 ze 128 poslanců, kteří tvoří Národní kongres Honduraské republiky. Stejně tak je Centrální dištrikt Tegucigalpa, stejně jako ostatní obce, členem Asociace obcí Hondurasu (AMHON), která sleduje obecní zájmy v občanském a politickém rámci Honduraské republiky jako celku a současně i působí jako spojovací článek na národní úrovni. Místní vláda v Tegucigalpě se formuje v systému, kde jsou pravomoci výkonné a zákonodárné moci reprezentativní (voleny lidovým hlasováním) a sdílené (starosta a radní), řídí se zákonem o obcích, který vstoupil v platnost 1. ledna 1991. Městský úřad starosty centrálního obvodu Tegucigalpa (AMDC) je vládní orgán města Tegucigalpy a obce Tegucigalpa, jehož sídlo vlády se nachází v historickém centru honduraského hlavního města Tegucigalpy před Centralním parkem. Jak je stanoveno zákonem o obcích, AMDC je strukturováno v obecní korporaci, která je poradním orgánem obce Tegucigalpa, voleným lidmi a nejvyšším orgánem obce Tegucigalpa. Obecní zastupitelstvo Tegucigalpy tvoří starosta, který působí jako jednatel, generální správce a právní zástupce obce a místostarosta, který se v případě potřeby ujímá funkce starosty Tegucigalpy a podle pokynů starosty dohlíží na funkce v rámci ŘSD. Starosta a místostarosta honduraského hlavního města Tegucigalpa vydělávají měsíční základní plat 61 000 L, 61 000 (v přepočtu 3 000 US dolarů) a 55 000 L, 55 000 (v přepočtu 2 700 US dolarů). Obecní zastupitelstvo honduraského hlavního města Tegucigalpa dále tvoří deset radních, kteří tvoří zákonodárnou a rozhodovací moc v rámci obce Tegucigalpa a společně se starostou honduraského hlavního města Tegucigalpy plní povinnosti uložené zákonem o obcích, včetně správy obce, jejích rozpočtových norem a právních předpisů, vyhlášky na obecní úrovni v Tegucigalpě. Členové rady vydělávají měsíční základní plat 55 000 L, 55 000 (v přepočtu 2 700 US dolarů). V Tegucigalpě generální ředitel, jmenovaný starostou honduraského hlavního města Tegucigalpa, působí jako hlavní auditor pověřený správou, vybíráním a rozdělováním finančních prostředků pro obecní samosprávu. Úředník, který je rovněž jmenován starostou obce Tegucigalpa, působí jako právní referent, který má na starosti úřední záznamy o všech právních jednáních. Městský úřad má také Radu pro rozvoj města Tegucigalpa, která působí jako poradní úřad ve všech těžebních oblastech honduraského hlavního města Tegucigalpa, jako je sociální rozvoj, bezpečnost, veřejné služby atd. Současný starosta Centrálního dištriktu Tegucigalpa je Jorge Aldana, který po vítězství ve volbách v roce 2021 patří ke straně Libertad y Refoundación (z politické strany Libre). Aldana je devátou osobou zvolenou do funkce starosty centrálního obvodu honduraského hlavního města Tegucigalpa od obnovení místních voleb v roce 1986. Před rokem 1986 byla místní vláda centrálního obvodu, známá jako Metropolitní rada, jmenována prezidentem Honduraské republiky. Od té doby jsou to desáté volby. V Tegucigalpě z deseti současných regidorů je šest mužů a čtyři ženy. Pět patří ke straně Libertad y Refoundación, další čtyři patří k Národní straně (PNH) a jeden patří ke Křesťanskodemokratické straně (DC). Starosta i radní honduraského hlavního města Tegucigalpa jsou voleni na čtyřleté období voliči centrálního obvodu. Odvolání starosty nebo jakéhokoli radního v honduraském hlavním městě Tegucigalpa z jakéhokoli důvodu je vyhrazeno Ministerstvu vnitra a obyvatelstva Honduraské republiky, dříve Ministerstvo vnitra a spravedlnosti Honduraské republiky. Momentálně toho času v současné době funkci starosty honduraského hlavního města Tegucigalpy vykonává novinář Jorge Aldana, který byl zvolen do správy vlády honduraského hlavního města Tegucigalpa pro volební období let 2022 - 2026.