Omyl v lásce. Nevratná ztráta. Ztráty bez nálezů.

Kapela Plavalaguna neměla dlouhý život. Název dvojsmyslný, existence krátká, totální nezájem korporátní industriální kultury. Jediné album a první tři snímky z něj jsou melancholická špička. Vynikající texty, které už tisíckrát omleté téma úspěšně staví opět do záře reflektorů. Že bylo něco dobré obyčejně zjistíme, až když už to nemáme.
Touto kapelou měl snad projít Viktor Dyk /prý má bratra/ a dneska ho mají živit muzikály. Dobrat se informací na webu je docela náročné.
Skladba má skvělý text, v popu zní sitár, a černobílé fotky snad pocházejí od nějaké fotografky. Jsou vynikajíci. Svoje účty skládám je nesporná náladovka zazděná brutalitou komerce.