František změnil Otčenáš

František stanovil změnu v modlitbě Otčenáš v prosbě: „neuveď nás do pokušení“. Tvrdil, že formulace je nepřesná a vzbuzuje dojem, že Bůh provokuje člověka hřešit. Je zajímavé, že něco takového nenapadlo ani apoštoly, ani mučedníky, ani svaté po celá staletí. Nikoho z nich nenapadlo si myslet, že Otčenáš zformuluje lépe než Pán Ježíš.
František touto pseudoredakcí Otčenáše prozrazuje, že vůbec nezná podstatu boje o spásu nesmrtelných duší. Je to boj s ložiskem zla, které je v nitru člověka, i s duchem zla – ďáblem.
Pokušení samo o sobě není zlem. Je nám dáno k očistě. Písmo říká: „Bůh s pokušením vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“ (1Kor 10,13) Ve zkoušce – v pokušení – se člověk učí vítězit a tím získává milost. Je zde ale i riziko, že neobstojí. Proto může milost získat i jiným způsobem, a to modlitbou. Ježíš nás učí prosit: „Neuveď nás do pokušení, ale zbav nás od zlého!“
František bojkotuje realitu, že v Písmu svatém jsou určité pravdy, které si jen zdánlivě protiřečí. František rovněž bojkotuje, že tajemství Bůh zjevuje pouze těm, kteří činí pokání a následují Krista. František se pokání vyhýbá, pouze o něm básní, ale koná pravý opak.
Pokud se při změně Otčenáše odvolává na odborníky, kteří ale víru nemají a ruší Boží slovo, pak jsou to odborníci v herezích.
Jaký je praktický dopad Františkových změn?
1) Změnou nastane chaos a při společné modlitbě hádky, překřikování a nevraživost jednoho na druhého.
2) Změnou Kristovy modlitby Otčenáš je dán precedens k dalším změnám, které budou hlouběji a hlouběji likvidovat poslední zbytky víry a tradice.
3) František falešnou změnou odvádí pozornost od potřeby podstatné změny. Tou je pravdivé pokání, které jediné vede k obrodě církve, jak k ní vyzval arcibiskup Carlo Maria Viganò. Konkrétně je dnes František povinen:
1) odsoudit hereze neomodernismu a synkretismu, které ničí církev;
2) odvolat své hereze v Amoris laetitia;
3) kajícně se přiznat ke krytí homosexuálních zločinů, a ne veřejně lhát;
4) celou homosexuální síť na nejvyšších místech v církvi zlikvidovat.
Pak František musí rezignovat z úřadu.
On však od této své největší povinnosti odvádí pozornost změnou modlitby Otčenáš. Je to vrchol pokrytectví. František jedná jako pseudolékař, který pacientovi, jemuž hrozí vykrvácení, místo nutné pomoci urychlí smrt eutanázií.
Dnes je v liturgii skutečně nutná změna, ale ne v modlitbě Otčenáš. Je nutné vypustit jméno Františka z liturgických modliteb. Jako heretik zastává papežský úřad neplatně! Jeho neplatnost potvrzuje Písmo svaté Gal 1,8-9 a věroučná bula Pavla IV.
Přestat zmiňovat Františka v liturgii je dnes nejaktuálnější a nejnutnější změna!

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

upic

Dátum: 31.1.20 17:35

Autor: klavirista

Dĺžka: 10:26

Kategória: Ľudia

Tagy:

zobraziť viac ↓