ŠPANĚLSKO: Strana VOX - kompilace

Santiago Abascal, Rocio Montaserio, Javier Ortega Smith.

O španělské pravicové straně VOX se v našich médiích moc nepíše, maximálně lze dohledat klasické plky, že se jedná o krajní pravici, extremisty, euroskeptiky a podobně a že uspěli v nedávných parlamentních volbách, kdy skončili třetí a se ziskem 10% se stali pátou nejsilnější stranou.

Co se zdůrazňuje méně je, že strana VOX měla kampaň v trumpovském stylu - pořádala hojně navštěvované manifestace plné vlasteneckých symbolů a pronárodních impulsů a podobně jako Donald se prezentovala jako hlas španělské mlčící konformní většiny, která chce žít bezpečné předvídatelné životy bez novátorských revolučních zásahů do základních společenských kontur.

Ve Španělsku je daleko větším tématem než v ČR také genderová ideologie, kterou tlačí hlavně socialisté, kteří prosazovali její prvky zejména ve školství. Dále je to samozřejmě multikulturalismus a imigrace, kdy Španělsko bylo několik let hlavní vstupní branou migrantů přes středomoří do Evropy. Rozpory budí historické odkazy Reconquisty, Inkvizice, generála Franca nebo situace kolem Katalánska, jehož emancipaci VOX pochopitelně nepodporuje, dále korupce a po dlouhých letech rozsáhlého sociálního státu to je strana VOX, kdo tvrdí, že plýtvání penězi na úkor příštích generací a nesmyslného zdaňování běžných občanů bylo dost a je na čase ponechat zase lidem větší obnos a více volnosti při dobrovolných interakcích.

Proti VOXu běžela tvrdá kampaň, mediální dehonestace, některé televize vůbec nezvaly jejich členy do typických předvolebních debat, aby se mohli prezentovat, takže to vypadá, že establishment se tady celkem bojí.