Hnutí ''Žluté vesty'' ve Francii

Hořící zátarasy, masivní demonstrace, blokády čerpacích stanic, tvrdé zásahy policie a všeobecné napětí.

Kdo jsou francouzské "Žluté vesty" a proč se bouří proti vysokým daním, které jsou ve Francii běžné a proti prezidentovi, kterého země nedávno zvolila?

Francouzská vláda zavedla kvůli klimatické změně opaření z kategorie tzv. "ekologické tranzice", které má Francouze povzbudit, aby více využívali hromadnou dopravu a elektromobily: došlo k navýšení cen pohonných hmot o 7 centů za litr, což je rekordní nárůst.

Demonstrace "žlutých vest" původně začaly neorganizovaně a bez předáka, jako nesouhlas s vysokými daněmi z pohonných hmot.

Požadavky se ale rozšiřují také na vyšší důchody, zrušení či snížení dalších daní nebo snížení platů politiků. Někteří účastníci přicházejí i z ideově širších pozic a vyjadřují se také proti nespravedlivému sociálnímu systému nebo masovému přistěhovalectví.

Rozdíly oproti předchozím stávkám či protestům jsou například ty, že tentokrát protesty nepřichází jako obvykle organizovaně od levice, ale od širší veřejnosti, účastní se jich také obvykle konformní střední třída a došlo ke spontánní mobilizaci lidí žijících mimo velká města.

Podporu Žlutým vestám vyjádřila např. Marine Le Pen, která obvinila Macrona ze zbabělosti a z nedostatku citu pro pochopení odcizenosti lidí, ale také její ideový protipól Jean-Luc Mélenchon, který usiluje o vytvoření občanského shromáždění a dirigování protestů zleva.

Levice se obává, že v hnutí převáží krajně-pravicový element.
Aktivními účastníky jsou i známí francouzští národovci, mezi kterými vyniká například mladý student geografie a člen Národní fronty Jordan Bardella.

Někteří politici Macronovy strany En Marche přirovnali Žluté vesty k hnutí Pojadistů z 50. let, kdy Pierre Poujad vedl z pravicových pozic hnutí nejprve jako boj proti "fiskálnímu gestapu" a vysokým daním pro živnostníky a poté se dostal do parlamentu s programem blízkým neofašistickým pozicím.

Sám Macron uvedl, že do čtvrt roku má vláda najít konkrétní opatření, jak vyšší výdaje a daně za ekologičtější technologie chudým rodinám kompenzovat.

Rozmotat politické motivy a popudy dnešních Žlutých vest a jejich stoupenců, natož je ideově zařadit, je tak poměrně nesnadné a jak se hnutí nakonec vyprofiluje, zůstává otázkou.

Jisté je, že úřady kvůli protestům zvažují vyhlášení výjimečného stavu a pozorovatelé události označují za nejhorší občanský nepokoj ve Francii za více než desetiletí.